V tomto článku prozkoumáme vše, co souvisí s Messier 84, od jeho původu až po jeho vliv na dnešní společnost. Messier 84 je v historii opakujícím se tématem, jeho dopady byly široce studovány a diskutovány v různých oblastech. Od svých počátků až po současnost Messier 84 generoval protichůdné názory a vyvolal bezpočet otázek o jeho významu a roli v naší společnosti. V tomto článku se ponoříme do hloubkové analýzy Messier 84 a jeho vlivu na různé aspekty každodenního života, zdůrazníme jeho význam dnes a jeho projekci do budoucnosti.
Messier 84 | |
---|---|
![]() M84 na snímku z Observatoře La Silla. Autor: ESO | |
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
Typ | eliptická galaxie, čočková galaxie, sub-millimetric source, zdroj infračerveného záření, zdroj rentgenového záření a Seyfertova galaxie typu 2 |
Třída | E/S0[1] |
Objevitel | Charles Messier |
Datum objevu | 18. března 1781 |
Rektascenze | 12h 25m 3,7s[2] |
Deklinace | 12°53′13″[2] |
Souhvězdí | Panna (lat. Vir) |
Zdánlivá magnituda (V) | 20[3], 10,49[4][5], 12,67[5], 12,09[5], 7,124[6], 6,469[6], 6,222[6], 12,593[7], 10,742[7], 9,888[7], 9,448[7] a 9,081[7] |
Úhlová velikost | 6,5′x5,6′[2] |
Vzdálenost | 55 000 000 ly |
Plošná jasnost | 13,2[8] |
Poziční úhel | 135°[8] |
Rudý posuv | 0,003 392 a 0,003 27 |
Kupa galaxií | Kupa galaxií v Panně[9] |
Označení v katalozích | |
Messierův katalog | M 84 |
New General Catalogue | NGC 4374 |
IRAS | IRAS 12224+1309 a IRAS F12225+1309 |
Uppsala General Catalogue | UGC 7494 |
Principal Galaxies Catalogue | PGC 40455 |
Jiná označení | M 84, NGC 4374, UGC 7494, PGC 40455[2] |
(V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Messier 84 (také M84 nebo NGC 4374) je čočková nebo eliptická galaxie[9][1] v souhvězdí Panny. Objevil ji Charles Messier 18. března 1781.[9] Galaxie je od Země vzdálená okolo 55 milionů ly[10] a je jedním z jasnějších členů Kupy galaxií v Panně.[9]
M84 leží mezi souhvězdími Panny a Vlasů Bereniky v oblasti oblohy bez výrazných hvězd. Je možné ji najít přibližně v polovině spojnice hvězd Vindemiatrix (ε Virginis) a Denebola (β Leonis). Se sousední galaxií Messier 86 tvoří pár, který se společně vejde do zorného pole většiny hvězdářských dalekohledů. Triedrem není viditelná ani pod dokonale čistou oblohou a za vhodných podmínek. Její galaktické halo je viditelné dalekohledy o průměru 200 mm, ve kterých vypadá jako jasná skvrna, která se na okraji postupně ztrácí v okolní obloze. Její jádro je ovšem jasné. V jejím okolí je možné pozorovat i další galaxie, jako například NGC 4388 nebo NGC 4402.[11]
Galaxii je možné snadno pozorovat z obou zemských polokoulí a ze všech obydlených oblastí Země, protože má pouze mírnou severní deklinaci. Přesto je na severní polokouli lépe pozorovatelná a během jarních nocí tam vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku zůstává poněkud níže nad obzorem.[12] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od března do srpna.
Tuto galaxii objevil Charles Messier 18. března 1781 a popsal ji jako kulatou mlhovinu bez hvězd s jasným středem a obklopenou slabým halem. Do svého katalogu ji zařadil pod číslem 84. Ve stejný den do katalogu zapsal ještě dalších 7 mlhavých objektů ležících v této oblasti oblohy, což jsou také členové Kupy galaxií v Panně, a navíc kulovou hvězdokupu Messier 92.[9] M84 a sousední M86 John Herschel shodně popsal jako velmi jasný rozsáhlý kulatý oblak nerozložitelný na hvězdy a s velmi světlým středem.[11]
M84 leží velice blízko středu Kupy galaxií v Panně, která je od Země vzdálená přibližně 60 milionů ly. Podle Hubbleovy klasifikace galaxií je M84 zepředu viděnou čočkovou nebo eliptickou galaxií.[9][1] V roce 1957 bylo objeveno, že vysílá rádiové vlny a že z jejích středových oblastí vychází dva malé výtrysky hmoty, které jsou viditelné v pásmu rádiových vln.[13] Další pozorování uskutečněná pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu odhalila dva pásy hmoty, které směřují z vnějších oblastí galaxie do jejího středu. Z tohoto pozorování bylo odvozeno, že se v jádru galaxie nachází obří černá díra o hmotnosti asi 300 milionů hmotností Slunce.[11] Celková hmotnost galaxie se odhaduje na 500 miliard hmotností Slunce a její průměr je přibližně 125 000 ly. Galaxie má rozsáhlý systém kulových hvězdokup[11] a je součástí Markarianova řetězu, který obsahuje 8 galaxií a táhne se přes M86 po NGC 4477.[14]
V této galaxii byly zatím pozorovány 3 supernovy. První byla objevena 18. května 1957, dostala označení SN 1957B a dosáhla magnitudy 12,2.[15] Zaznamenaly ji i snímky pořízené o měsíc dříve na palomarské observatoři. Další supernova byla objevena 13. června 1980, dostala označení SN 1980I a dosáhla 14. magnitudy. Zatím poslední supernova SN 1991bg byla objevena 3. prosince 1991 a dosáhla také 14. magnitudy.[9]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku M84 (astronomia) na italské Wikipedii.