V tomto článku do hloubky prozkoumáme Mayerův gloriet, téma, které zaujalo pozornost různých oborů a v dnešní společnosti vzbuzuje velký zájem. Mayerův gloriet je téma, které je předmětem diskusí a studií již dlouhou dobu a jeho relevance je patrná dodnes. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Mayerův gloriet, od jeho původu až po jeho dopad na každodenní život, stejně jako možné důsledky pro budoucnost. Abychom mohli poskytnout úplný pohled na Mayerův gloriet, analyzujeme jeho pozitivní a negativní aspekty a také jeho možné důsledky na osobní, sociální a globální úrovni. Kromě toho upozorníme na nejnovější výzkum související s Mayerův gloriet s cílem poskytnout aktuální pohled na toto neustále se vyvíjející téma.
Mayerův gloriet | |
---|---|
![]() Mayerův gloriet v roce 1898 | |
Základní informace | |
Výstavba | 1804 |
Materiál | dřevo |
Pojmenováno po | karlovarském rodáku Mayerovi |
Poloha | |
Adresa | Karlovy Vary karlovarské lázeňské lesy, ![]() |
Souřadnice | 50°13′21,72″ s. š., 12°52′47,66″ v. d. |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mayerův či Maierův[1] gloriet, též nazývaný vyhlídka Jelení skok, je jednou z nejstarších vyhlídkových staveb v Karlových Varech. Byl postaven v roce 1804 na skalním ostrohu západně nad centrem města. Poskytuje výhled zejména na Divadelní náměstí a protilehlý vrch s hotelem Imperial.
Mayerův gloriet, znám rovněž pod názvem vyhlídka Jelení skok[2], byl postaven v roce 1804. Altán byl nazván podle svého zakladatele, karlovarského rodáka a bohatého vídeňského obchodníka Mayera. Dílo bylo patrně provedeno stavitelem a truhlářským mistrem Franzem Knollem ze slavného rodu Knollů.[3]
V roce 2000 byl altán celkově rekonstruován.[4]
V roce 2012 byl altán pro havarijní stav uzavřen. Jeho spodní část měla narušenu statiku a byly zničeny některé spojovací části. Došlo k další rekonstrukci, při které musely být vyměněny především části dřevěné konstrukce v základech. Opravu provádělo sdružení Tesařská huť pod vedením tesaře Romana Kloučka. Rekonstrukce byla pojata historicky podle tradičních technologií – tesaři pracovali původní tesařskou technikou a za použití tradičních nástrojů (např. širočin, dlát a paliček).[5][6][7]
Dubové dřevo bylo pořízeno tzv. zimní těžbou. Tesař Roman Klouček vysvětluje: „Mezi dřevaři profesionály zůstává stále v povědomí tak zvaná zimní těžba dřeva. V období okolo zimního slunovratu je od nás slunce relativně nejdále a strom svou mízu přesouvá do kořenů. V kmeni a větvích tak zůstává minimum živin. Dřevo těžené v této době je jakoby bez života a hmyz a houby o něj nejeví tak vysoký zájem. Dřevo má tak přirozenou obranu a šetří i další náklady za impregnaci. Dubová kulatina na opravu glorietu byla proto natěžena v rozmezí mezi 8. až 13. listopadem."[5]
Jedná se o osmiboký dřevěný vyhlídkový altán s osmi dřevěnými sloupy, které nesou jehlancovou plechovou střechu. Uvnitř bývaly lavičky. Postaven je na skalním ostrohu u Jeleního skoku přímo nad lázeňským centrem města. Nabízí jedinečný pohled na lázeňské centrum v údolí řeky Teplé a na přilehlé svahy.
Altán je celoročně volně přístupný a je oblíbenou zastávkou lázeňských hostů při vycházkách v lázeňských lesích.