V dnešním světě se Matouš Collinus z Chotěřiny stalo tématem velkého významu a zájmu. Od svého založení podnítil Matouš Collinus z Chotěřiny zvědavost a studium výzkumníků, odborníků i fandů. Jeho vliv sahá napříč historií a jeho dopad se projevuje v různých oblastech společnosti. V tomto článku prozkoumáme z různých pohledů význam a důležitost Matouš Collinus z Chotěřiny a také jeho vývoj v čase. Dozvíme se o jeho dopadu na kulturu, technologii, politiku, ekonomiku a další aspekty každodenního života a budeme analyzovat, jak Matouš Collinus z Chotěřiny nadále uplatňuje svůj vliv v dnešním světě.
Matouš Collinus z Chotěřiny | |
---|---|
Narození | 21. září 1516 Kouřim |
Úmrtí | 4. června 1566 (ve věku 49 let) Praha |
Povolání | spisovatel, pedagog, učitel a básník |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Matouš Collinus z Chotěřiny (1516, Kouřim – 4. června 1566, Praha) byl český humanista, učitel na Karlově univerzitě a spisovatel.
Studoval ve Wittenbergu; byl přívržencem Lutherovým a žákem Melanchtonovým. Po studiích se roku 1540 vrátil do Prahy, kde začal vyučovat řečtinu, později i latinu. Roku 1548 dostal od hraběte Kryštofa z Hardeka dům zvaný Andělská zahrada (Praha, Jindřišská ulice – nyní hlavní pošta). Zde založil soukromou školu o dvou třídách. Přídomek „z Choteřiny“ psal za své jméno vzhledem ke své příslušnosti k básnickému kroužku okolo Jana staršího Hodějovského z Hodějova, pocházejícího z tvrzi Chotěřiny (nyní se ves nazývá Kotýřina).[1] Kvůli svým satirickým básním se roku 1560 dostal do sporu s vedením univerzity a brzy nato musel přestat vyučovat – poté se stáhl do soukromí.
Byl pohřben na Starém Městě při Betlémské kapli, po zrušení hřbitova byl mramorový náhrobní kámen přenesen do Lapidária Národního muzea v Praze, kde je vystaven dodnes.