V tomto článku prozkoumáme klíčové aspekty související s Marie Antonie Sicilská a jeho dopad na dnešní společnost. Od svých počátků až po svou relevanci dnes hraje Marie Antonie Sicilská zásadní roli v různých oblastech každodenního života. Na těchto stránkách budeme podrobně analyzovat, jak se Marie Antonie Sicilská vyvíjel v průběhu času a jak ovlivnil lidi, instituce a komunity po celém světě. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory na Marie Antonie Sicilská a také jeho důležitost v současném kontextu. Připravte se na ponoření do fascinujícího světa Marie Antonie Sicilská a objevte vše, co se skrývá za tímto velmi relevantním tématem!
Marie Antonie Sicilská (Maria Antonia Anna; 19. prosince 1814, Palermo – 7. listopadu 1898, Gmunden) byla sicilská princezna a velkovévodkyně toskánská.
Marie Antonie se narodila 19. prosince 1814 v Palermu jako nejmladší dcera krále Františka I., krále obojí Sicílie, a jeho manželky Marie Isabely Španělské. Dětství prožila v Neapoli.
Roku 1833 se vdala za velkovévodu Leopolda II. Toskánského, syna velkovévody Ferdinanda III. Toskánského a jeho manželky Luisy Marie Amélie Terezy Neapolsko-Sicilské, tedy mladšího bratra své matky. Svatba se konala koncem května, kdy ženich poprvé přijel za nevěstou do Neapole. Byla jeho druhou manželkou, o devatenáct let mladší. Odvezl ji do Florencie, kde obývali rozsáhlý Palazzo Pitti, obklopený zahradami Boboli. Marie Antonie dloho nemohla otěhotnět, první dcera se narodila až v jedenáctý rok manželství.
Měli spolu 10 dětí, z nichž šest přežilo dětský věk:
V červnu roku 1858, když bylo poslednímu synovi Janovi šest let, oslavili manželé již stříbrnou svatbu a brzy na to se velkovévoda Ludvík II., pod tíhou národně osvobozeneckého boje, rozhodl pro abdikaci a útěk z Toskánska. Z možných exilových míst si po určitém váhání vybral Ostrov nad Ohří, tehdy označovaný pouze německým názvem Schlackenwerth.
Rodina opustila Florencii tak spěšně, že nestačila sbalit ani základní cestovní potřeby (například prádlo pro princeznu Marii Antonii muselo být koupeno až po cestě). V Palazzo Pitti museli nechat všechno drahocenné vybaveníː obrazy, sochy, nábytek, zlaté jídelní příbory, porcelánové servisy a další předměty. Odvezli pouze šperky a některé předměty ponechali v úschově u papeže Pia IX.. Rodina z Florencie odjela ve čtyřech kočárech, nejprve do Vídně. K císaři dorazili 8. května a ubytovali se v Schönbrunnu. Léto strávili ve vile Steinberg v lázních Vöslau a na podzim již dorazili do nového domova v Ostrově. Marie Antonie se do Toskánska již nikdy nevrátila. České Krušnohoří bylo pro Sicilanku, uvyklou velkovévodskému dvoru ve slunečném a horkém podnebí, nehostinnou severskou periférií.
Velkovévoda se s novým prostředím sžil daleko rychleji než jeho manželka. Již 23. února roku 1861 byl zvolen starostou Ostrova, dal renovovat radnici, vydláždit ulice města, opravit budovu piaristického gymnázia, otevřít školu a lékárnu. Zapsal se tak do historie města nejlepším způsobem. Dále pro rodinu zakoupil zámek v Brandýse nad Labem, který manželé přenechali svému synovi Ludvíku Salvátorovi. Marie Antonie pak strávila v Ostrově deset klidných a šťastných let, kdy organizovala společenské akce, cesty a sňatky svých dětí.
Až v roce 1870 ji hluboce zasáhla zasáhla smrt jejího manžela, když společně s ním přicestovala za papežem do Říma. Zorganizovala ještě převoz manželovy rakve a pohřeb ve Vídni do kapucínské hrobky, poděkovala ostrovským občanům za projevy soustrasti a pak natrvalo odjela na zámek Orth k Traunskému jezeru. Odtamtud nadále řídila styky a události své početné rodiny prostřednstvím bohaté korespopndence.[2]
Zemřela 7. listopadu 1898 v rodinném zámku Orth v Gmundenu.
Její osobní předměty, portréty, šperky a fotografie se dostaly s inventářem rodinné sbírky po smrti jejího syna Ludvíka Salvátora ze zámku v Brandýse nad Labem do sbírek Národního muzea v Praze[3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Antonia di Borbone-Due Sicilie (granduchessa di Toscana) na italské Wikipedii.
Toskánská velkovévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Marie Anna Saská |
1833–1859 Marie Antonie Sicilská |
Nástupce: Monarchie zrušena |
TITULÁRNÍ Toskánská velkovévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Ztráta titulu a založení republiky |
1833–1859 Marie Antonie Sicilská |
Nástupce: Alice Bourbonsko-Parmská |