Maria Pia Sasko-Koburg-Gotha z Braganzy
V dnešním světě získal Maria Pia Sasko-Koburg-Gotha z Braganzy neočekávaný význam. Jeho dopad se projevil ve všech oblastech společnosti, od politiky po kulturu, technologie a ekonomiku. Je nemožné ignorovat jeho přítomnost, protože jeho účinky lze vidět v každodenním životě milionů lidí po celém světě. Proto je nutné ponořit se do jeho důsledků a pochopit, jakou roli hraje dnes. Tento článek si klade za cíl prozkoumat různé aspekty Maria Pia Sasko-Koburg-Gotha z Braganzy, analyzovat jeho vliv a jeho dopady v různých oblastech, aby osvětlil fenomén, který se neustále vyvíjí.
| Maria Pia Sasko-Koburg-Gotha z Braganzy | |
|---|---|
| Princezna portugalská Vévodkyně z Braganzy | |
 Maria Pia Sasko-Koburg-Gotha z Braganzy | |
| Doba vlády | 1932–1995 |
| Korunovace | 1932 (Maria III.) |
| Tituly | Princezna portugalská, vévodkyně z Braganzy |
| Narození | 13. března 1907 Lisabon, Portugalsko |
| Úmrtí | 16. května Verona, Itálie |
| Předchůdce | Augusta Viktorie Hohenzollernská |
| Nástupce | - |
| Manžel | Giuseppe Blais |
| Dynastie | Braganza-Sasko-Koburg-Gotha |
| Hymna | O Hino da Carta (Hymna chartovi) |
| Motto | Viva Portugal! |
| Otec | Karel I. Portugalský |
| Matka | Maria Amelia Laredó e Murça |
| Podpis | .png) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maria Pia de Saxe-Coburgo e Bragança (13. března 1907 Lisabon, Portugalsko – 16. května 1995 Verona, Itálie[1]), také známá pod pseudonymem Hilda de Toledano, byla portugalská spisovatelka a novinářka, která tvrdila, že je nemanželskou dcerou krále Carlose I. Portugalského.
Život
Od roku 1932 si také nárokovala právo na titul vévodkyně z Braganzy a dědičky portugalského trůnu.[2]
Maria Pia z Braganzy tvrdila, že ji král Carlos I. legitimoval prostřednictvím královského výnosu a zařadil ji do nástupnické linie, nepředložila však žádný důkaz, který by to prokázal, a král k tomu podobně neměl osobní pravomoc. Otcovství Marie Piy nebylo nikdy prokázáno a její nárok na trůn nebo na královský původ nebyl nikdy široce přijat.
Děti a vnoučata
- Fátima Francisca Xaviera Iris Bilbao Sasko-Koburg-Gotha z Braganzy (1932–1982)
- Maria da Glória Cristina Amélia Valéria Antónia Blais Sasko-Koburg-Gotha z Braganzy (*1946)
- Carlos Miguel Barrocal Sasko-Koburg-Gotha z Braganzy (*1976)
- Beltrão José Berrocal Sasko-Koburg-Gotha z Braganzy (*1978)
- Rosario Poidimani (*1941)
- Soraya Lúcia Sayda Tecla Poidimani (*1965)
- Simone Joska Poidimani (*1982)
- Krystal Isabel Poidimani (*2003)
Smrt
Maria Pia z Braganzy zemřela ve Veroně v Itálii v roce 1995. Byla pohřbena se svým druhým manželem generálem Blaisem na Cimitero Monumentale ve Veroně.[zdroj?]
Předkové
Odkazy
Reference
- ↑ LENCASTRE, Isabel. Bastardos Reais Os Filhos Ilegítimos dos Reis de Portugal. : Leya 111 s. Dostupné online. ISBN 978-989-555-846-9. (portugalsky)
- ↑ PAILLER, Jean. Maria Pia of Braganza: The Pretender. New York: ProjectedLetters, 2006. (anglicky)
Související články
- Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha
- Linie následnictví portugalského trůnu
- Seznam portugalských panovníků
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maria Pia Sasko-Koburg-Gotha z Braganzy na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Manuel II. Portugalský |
.svg){kind=small}
|
Pretendent trůnu Portugalska od 1932 |
|
