V článku s názvem Marek Bydžovský z Florentina se bude zabývat tématem, které je velmi důležité a zajímá široké publikum. V následujících několika řádcích bude do hloubky analyzován význam a dopad Marek Bydžovský z Florentina v dnešní společnosti, stejně jako jeho historický význam a jeho budoucí projekce. Budou prozkoumány různé perspektivy a pohledy na Marek Bydžovský z Florentina s cílem nabídnout čtenářům úplný a vyvážený pohled na toto téma. Kromě toho budou zkoumány možné důsledky a důsledky Marek Bydžovský z Florentina, stejně jako možná řešení nebo přístupy k řešení problémů, které představuje. Stručně řečeno, tento článek si klade za cíl poskytnout globální a hloubkový pohled na Marek Bydžovský z Florentina, aby obohatil znalosti a porozumění tématu, které je dnes velmi důležité.
Marek Bydžovský z Florentina | |
---|---|
![]() Marek Bydžovský z Florentina | |
Narození | 1540 Nový Bydžov |
Úmrtí | 15. září 1612 (ve věku 71–72 let) Praha |
Místo pohřbení | kaple Božího Těla na Novém Městě |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | spisovatel, matematik, astronom, pedagog, vysokoškolský učitel, učitel, kronikář, historik a básník |
Zaměstnavatelé | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marek Moravec Bydžovský z Florentina (latinsky Marcus Moravus Bydcžoviensis, 1540 – 1612) byl český humanistický učenec, matematik, astronom a kronikář, působil na Karlově univerzitě v Praze, v letech 1570–1585 opakovaně děkanem školy.
Narodil se v Novém Bydžově (odtud "Bydžovský") v roce 1540 jako syn bydžovského měšťana, senátora a pozdějišího starosty Václava Moravce.[1] Vystudoval na Karlově univerzitě a začal sám vyučovat na Týnské škole v Praze. V roce 1559 se stal bakalářem a v roce 1565 mistrem.
V roce 1567 byl Marek Bydžovský přijat jakožto profesor na Karlovu univerzitu. Zde vystřídal několik funkcí a v letech 1570–1585 byl celkem pětkrát za sebou zvolen děkanem artistické fakulty. V letech 1509–1603 vykonával postupně úřad probošta Velké koleje a Koleje krále Václava. V roce 1575 mu byl udělen erb a predikát "z Florentina".
Pečoval též o ekonomickou stránku života na univerzitních kolejích. Mimoto vyučoval matematiku a astronomii, přednášel o Aristotelovi a Ciceronovi.
Bezesporu nejvýznamnějším dílem Marka Bydžovského je "Svět za tří českých králů" čili jakýsi sborník o událostech, jež se staly za dob panování Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. Je to dílo poměrně velkého rozsahu a strukturou by se dalo zařadit mezi letopisy.
Marek spíš než aby zprávy sám zachycoval, přejímal je od jiných autorů a omezoval se spíš na překlad nebo případně na zestručnění popisu události. Toto dílo nebylo původně ani určeno k vydání tiskem. Správnější by proto možná bylo, nazývat ho editorem než autorem spisu. I přes tyto nedostatky je tento spis cenným dokladem o době svého vzniku.
Působení na univerzitě skončilo na tehdejší poměry skandálně, Marek z ní odešel a v roce 1604, ve svých 64 letech se oženil (tehdejším pravidlem bylo, že univerzitní profesoři zachovávali celibát) s vdovou po pivovarníku Adamovi Schodeckém. Současně se stal měšťanem na Novém Městě pražském. Jeho odchod z univerzity se navíc neobešel bez dalšího problému. Marek s sebou odnesl účty a nějaké další pro univerzitu důležité dokumenty a spor stran toho se táhl pak až do roku 1610, kdy byl ukončen smírem.
Marek zemřel jako vážený měšťan Nového Města pražského v roce 1612. Byl pohřben v již neexistujícím kostele Božího Těla na dnešním Karlově náměstí.