Marcello Bacciarelli
V tomto článku prozkoumáme Marcello Bacciarelli do hloubky, analyzujeme jeho dopad, jeho relevanci a jeho důsledky v dnešní společnosti. Od svého vzniku až po současnost upoutal Marcello Bacciarelli pozornost mnoha a vyvolal debatu a reflexi v různých sektorech. V rámci této analýzy prozkoumáme klíčové aspekty, které činí Marcello Bacciarelli tématem zájmu, a také jeho možné dopady v sociální, politické, ekonomické a kulturní sféře. Prostřednictvím komplexní a kritické vize se budeme snažit plně porozumět důležitosti Marcello Bacciarelli v současném kontextu a nabídneme kompletní přehled, který umožní čtenáři ponořit se do jeho významu a rozsahu.
| Marcello Bacciarelli | |
|---|---|
 Marcello Bacciarelli, Autoportrét (1793) | |
| Narození | 16. února 1731 Řím |
| Úmrtí | 5. ledna 1818 (ve věku 86 let) Varšava |
| Místo pohřbení | Bazilika svatého Jana Křtitele |
| Povolání | malíř a umělec |
| Ocenění | Řád zlaté ostruhy |
| Choť | Johanna Juliana Friederike Bacciarelli |
| Děti | Anna Bacciarelli Q131448812 |
| Rod | House of Bacciarelli |
| Funkce | dvorní malíř |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marcello Bacciarelli (16. února 1731, Řím – 5. ledna 1818, Varšava) byl italský pozdně barokní a klasicistní malíř působící v Polsku.
Studoval v Římě u Marca Benefiala. Roku 1750 byl povolán do Drážďan, kde pracoval pro saského kurfiřta a zvoleného polského krále Augusta III. Po králově smrti odešel spolu s dalším malířem a svým spolupracovníkem Bernardem Bellottem do Vídně a pak do Varšavy, kde se usadil.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcello Bacciarelli na Wikimedia Commons
