V současnosti je Maratón (film) tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po vliv na ekonomiku, Maratón (film) je téma, které se stává stále aktuálnějším v každodenních konverzacích. S rostoucí důležitostí Maratón (film) je zásadní porozumět jeho rozsahu a důsledkům v různých aspektech života. V tomto článku důkladně prozkoumáme Maratón (film) a analyzujeme jeho dopad na naši moderní společnost. Od jeho počátků až po jeho možný budoucí vývoj se ponoříme do fascinujícího světa Maratón (film) a objevíme jeho skutečný význam v dnešním světě.
| Maratón | |
|---|---|
| Země původu | Československo |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 100 minut |
| Žánry | válečný, drama, komedie |
| Scénář | Jan Procházka Ivo Novák |
| Režie | Ivo Novák |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Jaromír Hanzlík, Jana Brejchová, Vladimír Menšík, Karel Höger, Zdeněk Štěpánek, Bohuš Záhorský |
| Hudba | Zdeněk Liška |
| Kamera | Václav Hanuš |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 1968 |
| Produkční společnost | Filmové studio Barrandov |
| Maratón na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maratón je československý film z roku 1968, jehož hlavní myšlenkou je oslava osvobození Prahy Rudou armádou. Jako válečný film je Maratón neobvyklý v tom, že v něm všechny postavy bez ohledu na národnost mluví česky.
Film sleduje dvě oddělené dějové linky, které se protnou až v závěru filmu: Mladík jménem Ruda Střecha (Jaromír Hanzlík) je na počátku Pražského povstání, 5. května 1945, spolu s dalšími vězni vysvobozen z věznice gestapa na Pankráci. Povstalci ho zavedou do bytu bohaté rodiny a požádají služebnou Karlu (Jana Brejchová), aby mu obstarala jídlo a civilní oblečení. Ruda pak Karle pomáhá utéct z Prahy na venkov, ale jsou zataženi do pouličních bojů.
Ten samý den, Rudolfův starší bratr Jarda Střecha (Vladimír Menšík) bojuje společně s dalšími vojáky Československého armádního sboru v Karpatech, když se k nim donese zpráva o povstání v Praze. Jakožto zkušený řidič a znalec silnic v severních Čechách je okamžitě převelen k Rudé armádě do Saska, aby se stal průvodcem 3. gardové tankové armády generála Rybalka (Karel Höger) při Pražské operaci a současně i svědkem obětavosti a neúnavnosti sovětských vojáků v „závodě o Prahu“.