V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Maastrichtská kritéria. Od jeho počátků až po jeho dopad na moderní společnost se podíváme do hloubky na všechny aspekty související s Maastrichtská kritéria. Toto téma upoutalo pozornost odborníků i fanoušků a na těchto stránkách budeme analyzovat nejdůležitější aspekty týkající se Maastrichtská kritéria. Ať už z historického, vědeckého, kulturního nebo společenského hlediska, tento článek nabízí ucelenou vizi, která umožní čtenáři pochopit význam a rozsah Maastrichtská kritéria v dnešním světě. Jsme si jisti, že zde uvedené informace vzbudí zájem a zvědavost těch, kteří si chtějí prohloubit své znalosti o Maastrichtská kritéria.
Maastrichtská kritéria (známa také jako konvergenční kritéria) jsou kritéria pro členské státy Evropské unie pro vstup do 3. fáze Evropské hospodářské a měnové unie (EMU) a pro zavedení společné měny – eura. Čtyři hlavní kritéria jsou založena na článku 140(1) Smlouvy o fungování Evropské unie.
Členské státy EU, které chtějí zavést euro, musí splnit tato kritéria:
Shodné statuty centrálních bank [zdroj?]
Maastrichtská konvergenční kritéria musí splnit každý stát, který chce vstoupit do Evropské měnové unie.
V roce 1999, kdy se hospodářská a měnová politika dostala do třetí fáze, splňovalo maastrichtská konvergenční kritéria 13 členských států (ne všechny se zapojily do měnové unie). Řecko, jako jediné nesplňovalo maastrichtská kritéria. V roce 2000, na základě nových hospodářských ukazatelů Řecka, bylo rozhodnuto,že již splňuje konvergenční kritéria. V roce 2004 vyšlo najevo, že Řecko statistické údaje zfalšovalo. Nicméně postavení Řecka se v eurozóně nezměnilo .
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Convergence criteria na anglické Wikipedii.