Městský dům (Karlovy Vary)
Jestli nás něco vždy fascinovalo, je to Městský dům (Karlovy Vary). Od nepaměti byl Městský dům (Karlovy Vary) předmětem studia, obdivu a debat. Ať už pro svůj dopad na historii, svůj vliv na kulturu nebo svou relevanci v dnešní společnosti, Městský dům (Karlovy Vary) je i nadále tématem velkého zájmu akademiků, odborníků i zvědavců. V tomto článku důkladně prozkoumáme všechny aspekty související s Městský dům (Karlovy Vary), od jeho počátků až po jeho dopad na moderní svět. Doufáme, že prostřednictvím důkladné a obohacující analýzy rozšíříme naše znalosti a porozumění Městský dům (Karlovy Vary) a možná dokonce objevíme nové aspekty, které nás překvapí. Přidejte se k nám na této fascinující cestě po Městský dům (Karlovy Vary) a společně odhalíme její tajemství a významy. Nenechte si to ujít!
| Městský dům /původně Stadthaus, později Menuet/ | |
|---|---|
.jpg) Pohled z přemostění nad řekou Teplou, v popředí Mlýnský most | |
| Účel stavby | |
původně nová radnice | |
| Základní informace | |
| Sloh | historismus[1] novorenesance s barokizujícími články[1] |
| Architekt | Alfred Bayer[2] |
| Výstavba | 1892–1893[1] |
| Přestavba | 2010–2012 obnova (architekt Břetislav Kubíček) |
| Stavitel | neznámý[2] |
| Stavebník | Město Karlovy Vary[2] |
| Současný majitel | JAMP, s. r. o.[3][4] |
| Poloha | |
| Adresa | Karlovy Vary,  Česko |
| Ulice | Lázeňská 19/1 |
| Souřadnice | 50°13′29,38″ s. š., 12°52′58,69″ v. d. |
  Městský dům /Stadthaus/, Karlovy Vary Městský dům /Stadthaus/, Karlovy Vary, Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 28801/4-4556 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městský dům, původním německým názvem Stadthaus, označován též pouze jako dům č. p. 19, v novější historii Menuet, stojí v ulici Lázeňská 19/1 v centru města Karlovy Vary. Byl postaven podle projektu architekta Alfreda Bayera v letech 1892–1893.
Stavba byla prohlášena kulturní památkou, památkově chráněna je od 22. května 1991, rejstř. č. ÚSKP 28801/4-4556.[1]
Historie
Stará karlovarská radnice na Tržišti byla v roce 1875 stržena.[5] Jako objekt nové radnice byl na místě městského Horního mlýna v tehdejší Mlýnské ulici č. 20 vystavěn dům Stadthaus. Stavba se uskutečnila v letech 1892–1893. Projekt v duchu seversky zaměřené novorenesance s barokizujícími články vypracoval karlovarský architekt a stavitel Alfred Bayer.[2][6][5] Dům sloužil svému účelu do druhé světové války.
V roce 1957 byl založen podnik Československé státní lázně, který měl na starosti péči a řízení lázeňství. Jeho ředitelství si zde zřídilo své sídlo. Budovu využívalo až do sametové revoluce v roce 1989, poté byly Československé státní lázně zrušeny.[2]
V roce 1991 byl dům prohlášen kulturní památkou.[1]
V letech 2010–2012 byl obnoven podle návrhu architekta Břetislava Kubíčka a získal někdejší architektonický ráz. Nese jméno Menuet.[2]
V současnosti (2021) je budova evidována jako objekt k bydlení ve vlastnictví společnosti JAMP, s. r. o.[3][4]
Popis
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Jedná se o třípatrovou reprezentační stavbu v centru lázeňské části města na adrese Lázeňská 1, č. p. 19. Stojí u Mlýnského mostu přes řeku Teplou jako rohová budova v řadové zástavbě vedoucí od Mlýnské kolonády k Tržišti.
Průčelí má devítiosé, krajní okna jsou dvojitá nebo trojitá. V ose průčelí je obloukový vchod s původními novorenesančními řezanými dveřmi s volutovými motivy. Po obou stranách vchodu stojí volné sloupy nesoucí na volutách balkon. První patro je od přízemí odděleno výrazným úplným kladím. Okna jsou obdélná, ve třetím patře menší, dvojitá či trojitá. Krajní úseky v šíři jedné osy mírně rizalitově vystupují. Nad okny prvního patra jsou umístěny trojúhelné frontony, u středního dvojitého okna je fronton rozlomený. Okna druhého patra jsou řešena obdobně. V okenních parapetech prvního i druhého patra jsou po stranách konzoly. Třetí patro má okna završena půlkruhovými slepými lunetami. Okna druhého patra na bocích nad rizality s balkony obdélného půdorysu jsou trojitá. Zábradlí balkonů jsou zdobena zděnými eliptickými výsečemi. Korunní římsa leží na konzolách. Nad bočními rizality je vysoký štít strmého tvaru završený výstupkem s trojúhelným frontonem. Nad horní římsou jsou umístěny jednoduché vikýře s trojúhelnými frontony.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Městský dům . Národní památkový ústav – Památkový katalog . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Městský dům – bývalá radnice, s. 83–84.
- ↑ a b Informace o pozemku . Praha: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-02-12 . Dostupné online.
- ↑ a b Informace o stavbě: Karlovy Vary , č. p. xxxxx. Nahlížení do katastru nemovitostí . Český úřad zeměměřický a katastrální .
- ↑ a b FIKAR, Jaroslav. Když ve Varech hráli swing. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2020. 166 s. ISBN 978-80-907930-0-2. Kapitola Éra První republiky, s. 10.
- ↑ ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Městský dům (bývalá radnice), s. 83.
Literatura
- HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. S. 83–84.
- ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. S. 83.
- FIKAR, Jaroslav. Když ve Varech hráli swing. 1. vyd. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2020. 166 s. ISBN 978-80-907930-0-2. S. 10.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu dům čp. 19 na Wikimedia Commons - Městský dům – informace na stránkách Národního památkového ústavu, Památkový katalog