Ludvík Josef z Hartigu

Tento článek se bude zabývat problémem Ludvík Josef z Hartigu, relevantním problémem v současném kontextu. Ludvík Josef z Hartigu je téma, které vzbudilo zájem mnoha lidí, protože má hluboké důsledky v různých oblastech. Z historického pohledu byl Ludvík Josef z Hartigu v průběhu let předmětem studia a debat a jeho přítomnost zůstává v současné společnosti významná. Tento článek se snaží poskytnout komplexní pohled na Ludvík Josef z Hartigu, prozkoumat jeho mnoho aspektů a nabídnout informovaný pohled na jeho důležitost a důsledky v současnosti. Prostřednictvím kritické a reflexivní analýzy je cílem vytvořit větší porozumění a povědomí o Ludvík Josef z Hartigu, a přispět tak k obohacení debaty a reflexe na toto téma.

Ludvík Josef z Hartigu
Místodržící Českého království
Narození1685
Úmrtí17. ledna 1735 (ve věku 49–50 let)
Praha
ChoťMarie Terezie Isabela Putzová z Adlersthurnu
DětiAdam Ludvík z Hartigu
Adam František z Hartigu
PříbuzníMarie Antonie z Hartigu (vnučka)
Profesediplomat a hudebník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludvík Josef z Hartigu, německy Ludwig Joseph von Hartig, od roku 1707 svobodný pán, od roku 1719 hrabě z Hartigu (1685 – 17. ledna 1735, Praha) byl český šlechtic, rakouský diplomat, přísedící zemského soudu a císařský místodržící Českého království.

Život

Mimoňský zámek jako sídlo Hartigů kolem roku 1920

Ludvík Josef z Hartigu, byl syn Jana Izaiáše z Hartigu (1632–1708), 1. září 1707 povýšeného do stavu říšského svobodného pána a Anny Kateřiny Walderodové z Eckhausenu. 20. února 1719 byl Ludvík Josef povýšen do českého hraběcího stavu, a 10. března 1732 na říšského hraběte.

Kolem roku 1719 působil v Praze jako přísedící zemského soudu Království českého a později se stal císařským místodržícím v Českých zemích. 24. listopadu 1705 se ve Fronspruggu oženil s Marií Terezií Ester Putzovou z Adlersthurnu (13. září 1686 ve Schrattenthalu, Dolní Rakousy – 27. dubna 1740 v Praze), dcerou Jana Marka Maxmiliána Putze z Adlersthurnu a jeho ženy Johany Františky z Kunic. Ta byla pochována na jejich panství Mimoň. Hrabě měl z prvního manželství (podle některých zdrojů uzavřeného roku 1707) dva syny a pět dcer. Jedním ze synů byl pozdější rakouský diplomat Adam František hrabě z Hartigu (1724–1783).[1]

Hudební aktivity

Ludvík Josef z Hartigu byl velikým milovníkem hudby a sám patřil mezi nejlepší hráče na klávesové nástroje v Praze. Zároveň byl vášnivým sběratelem hudební literatury.[2] Roku 1720 inicioval přestavbu rodového paláce na Malé Straně v Praze a v zahradě nad palácem nechal vystavět několikapatrový hudební pavilon v barokním slohu s jedinečnou štukovou výzdobou.[3] Zaměstnával svou vlastní kapelu, mezi jejíž členy patřil v roce 1709 pozdější chrámový hudebník a skladatel Jan Dismas Zelenka (1679–1745).

26. ledna 1728 zakoupil panství Domaslavice poblíž Liberce.

22. ledna 1735 byl pohřben v nově vystavěné rodinné hrobce ve Vartenberku (Stráž pod Ralskem).[4]

Reference

  1. ↑ Graf Ludwig Joseph (1685-1736), auf Seite 397 im Biographischen Lexikon des Kaisertums Österreich - SiebenterTeil (1861)
  2. ↑ Paul Nettl: Zur Geschichte des Konzertwesens in Prag, in: „Zeitschrift für Musikwissenschaft“, strany 159–164, 1922–1923
  3. ↑ "Der neue Inhaber Graf Ludwig Joseph von Hartig baute um 1720 den Palast um und im Garten ließ er einen mehrgeschossigen Barockmusikpavillon mit einer einzigartigen Stuckverzierung bauen. Joseph Hartig war ein hervorragender Klavierspieler und veranstaltete hier bedeutende Musikakademien.": Zahrady Pražského hradu na praguewelcome.cz
  4. ↑ Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde des Jeschken-Iser-Gaues, Band 25–26. 1931

Externí odkazy