Licet ecclesiae catholicae
Svět je plný záhad a kuriozit a Licet ecclesiae catholicae není výjimkou. Od nepaměti je Licet ecclesiae catholicae předmětem výzkumu, debat a spekulací. Její vliv zasahuje do různých oblastí společnosti a vyvolává obdiv i intriky. V tomto článku důkladně prozkoumáme vše, co souvisí s Licet ecclesiae catholicae, od jeho počátků až po jeho dnešní důsledky. Nezáleží na tom, zda jste odborníkem na toto téma nebo jste prostě zvědaví, abyste se o něm dozvěděli více, tento článek vás zavede do fascinujícího světa Licet ecclesiae catholicae.
| Licet ecclesiae catholicae | |
|---|---|
| magna unio – „velké sloučení“ | |
 Erb papeže Alexandra IV. | |
| Typ | dokument |
| Data | |
| Podepsáno | 9. dubna 1256 |
| Strany | |
| Autoři | papež Alexandr IV. |
| Obsah | |
| Cíl | kongregace - sloučení několika poustevnických řádů do jednoho - řádu sv. Augustina |
| Jazyk | latina |
Licet ecclesiae catholicae je bula papeže Alexandra IV. ze dne 9. dubna 1256, v níž nařídil „velké sloučení“ (magna unio), tj. spojení řádů toskánských poustevníků (Tuscanites), janbonitů (Zanbonini), brictinů, vilemitů a poustevníků sv. Augustina.
Augustiniánský řád
Tímto spojením vznikl sjednocený řád augustiniáni poustevníci (OESA), vedle františkánů, dominikánů a karmelitánů, čtvrtý významný žebravý řád. Dnes tato kongregace nese název augustiniánský řád.
Uznání
Papež Benedikt XVI. cestoval do dvou italských diecézí Vigevano a Pavia v roce 2007, aby se modlil u hrobu svatého Augustina. Papežská pouť se konala u příležitosti vydání buly „Licet ecclesiae catholicae“ před 750 lety.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Licet ecclesiae catholicae na německé Wikipedii.
Externí odkazy
- Text buly na historiaaugustina.net (latinsky a italsky)
- Martin Weindl, Ein „Stadtorden“ auf dem Land: Der Augustiner–Eremiten–Konvent Seemannshausen im späten Mittelalter und in der frühen Neuzeit, Band 1, Disertační práce na Řezenské universitě, 2007