Krajinná sféra

V tomto článku se ponoříme hlouběji do Krajinná sféra a prozkoumáme jeho různé aspekty. Krajinná sféra je vzrušující téma, které v průběhu let upoutalo pozornost mnoha lidí. Od svého dopadu na společnost až po jeho důsledky pro každodenní život je Krajinná sféra tématem, které nadále vyvolává zájem a diskusi. V tomto článku se podíváme blíže na Krajinná sféra a prodiskutujeme jeho význam v různých kontextech. Kromě toho prozkoumáme nejnovější výzkum a objevy související s Krajinná sféra, abychom toto fascinující téma osvětlili. Krajinná sféra je bezpochyby téma hodné pozornosti a zamyšlení a tento článek se snaží nabídnout široký a úplný pohled na něj. Připravte se vstoupit do světa Krajinná sféra a objevte vše, co nabízí.

Schéma prvků krajinné sféry (na obrázku je konkrétně její výřez - krajina) s horní a dolní hranicí.

Krajinná sféra (též geografická sféra, geografické prostředí nebo epigeosféra) představuje soubor fyzicko-geografické a humánně-geografické sféry. Jde o základní objekt zkoumání geografie. Fyzicko-geografickou sféru (též fyzickogeografické prostředí nebo přírodní prostředí) představuje příroda jako taková, všechny sféry - litosféra, atmosféra, biosféra, hydrosféra, kryosféra a pedosféra, zatímco humánně-geografickou sféru představuje člověk s produkty svojí činnosti (například zástavba, těžba a podobně). Krajinnou sféru je možno rozčlenit z mnoha hledisek. Nejmenší jednotkou je geotop, vícero geotopů tvoří chóru, vícero chór tvoří region a regiony tvoří kontinent. Dokonalým výřezem krajinné sféry je geografická krajina. O geografické krajině můžeme hovořit jen tehdy, když obsahuje všechny fyzicko-geografické a humánně-geografické prvky.

Hranice krajinné sféry

Horní hranici krajinné sféry tvoří tzv. ozonosféra v dolní části stratosféry (25-35 km nad zemským povrchem).

Dolní hranicí krajinné sféry může být Mohorovičićova plocha diskontinuity (35 km pod zemským povrchem), která ohraničuje hloubku, pod kterou není prozkoumaná Země. Jiní vědci označují za spodní hranicí hloubku 5 km. Největší koncentrace geografických prvků se nalézá v georeliéfu.

Literatura

Související články