V dnešním světě je Kostel svaté Kateřiny (Dolní Bousov) téma, které si získalo velkou relevanci a ve společnosti vzbudilo velký zájem. Od svého vzniku Kostel svaté Kateřiny (Dolní Bousov) upoutal pozornost odborníků, odborníků i široké veřejnosti a vyvolal širokou diskusi o svých důsledcích a důsledcích. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty související s Kostel svaté Kateřiny (Dolní Bousov), od jeho původu až po jeho současný dopad, analyzujeme jeho vliv v různých oblastech a jeho relevanci dnes. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se budeme snažit odhalit záhady kolem Kostel svaté Kateřiny (Dolní Bousov) a porozumět jejímu skutečnému dosahu v moderní společnosti.
Kostel svaté Kateřiny v Dolním Bousově | |
---|---|
![]() Kostel sv. Kateřiny v Dolním Bousově | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Středočeský |
Okres | Mladá Boleslav |
Obec | Dolní Bousov |
Souřadnice | 50°26′21,33″ s. š., 15°7′35,75″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | mladoboleslavský |
Farnost | Dolní Bousov |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Zasvěcení | Kateřina Alexandrijská |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1759–1760 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen, zdivo |
Další informace | |
Kód památky | 47185/2-1541 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolický farní[1] kostel svaté Kateřiny v Dolním Bousově je barokní sakrální stavba[2] stojící západně od náměstí T.G. Masaryka. Od roku 1967 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]
Kostel byl vystavěn v letech 1759–1760. Poslední rozsáhlé rekonstrukce proběhla v roce 1909 podle plánu arch. R. Němce z Hradce Králové.[2]
Jedná se o náročnou barokní centrální stavbu elipsovitého půdorysu s čtvercovým presbytářem s přilehlými oboustranným oratořemi a protilehlou čtvercovou kruchtovou částí. Směrem za presbytářem je hranolová věž, v prostoru pod ní je sakristie, jenž je zevně komponována jako průčelí s nárožními pilastry, které nesou členitý štít stočený do volut. Z něj vystupuje tělo věže zakončené jehlancovou střechou. Stěny budovy jsou hladké, okna jsou vysoká s půlkruhovými záklenky. Vnitřek kostela je sklenut plackami na nakupených pilastrech.[2]
Zařízení pochází z období výstavby kostela a je převážně rokokové. Hlavní oltář je rámový, nesený anděly. Na rámu je socha sv. Kateřiny, na stranách sochy sv. Barbory a sv. Františka z Pauly. Další dva boční oltáře jsou vysvěceny sv. Barboře a sv. Anně. Oltář sv. Barbory je portálový, pilastrový s obrazem z období vzniku oltáře a se sochami sv. Petra a sv. Pavla. Vpravo je prostějškový oltář sv. Anny. Nachází se na něm sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. V lodi samotné je další oltář zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Jedná se o portálový pilířový oltář s nikou, ve které se nalézá litinová zlacená socha světce z 19. století. Další oltář v lodi je zasvěcen sv. Vavřinci. Je barokní rámový, pochází z období kolem roku 1700 a jsou na něm rozviliny s anděly. Křtitelnice je klasicistní, kamenná se starším dřevěným víkem, na kterém skupina Křtu Páně z poloviny 18. století. V kostele jsou dva barokní kandelábry z kovaného železa z poloviny 18. století.[2]
Vedle kostela je fara. Nedaleko kostela je barokní, prostý mariánský sloup pocházející z 1. poloviny 18. století.[2]