V tomto článku se bude věnovat fascinujícímu tématu Kontrarozvědka, který v dnešní společnosti vzbudil velký zájem. Kontrarozvědka je předmětem mnoha studií a diskusí, protože jeho dopad je relevantní v různých aspektech každodenního života. Postupem času se rozvinuly větší znalosti o Kontrarozvědka, což nám umožnilo pochopit jeho důležitost a důsledky v různých oblastech. V tomto smyslu je nesmírně důležité toto téma plně prozkoumat, abychom pochopili jeho složitost a možné dopady na naši společnost. Proto budou v tomto článku analyzovány různé pohledy na Kontrarozvědka a budeme se snažit nabídnout komplexní vizi, která nám umožní pochopit její skutečný rozsah.
Kontrarozvědka je činnost speciálních orgánů státu zaměřená na boj proti špionážním organizacím cizích států. Jako kontrarozvědka je rovněž označována instituce zabývající se touto činností.[1]
Jako kontrarozvědky bývají často nepřesně označovány vnitřní zpravodajské služby státu – rozdělení zpravodajských služeb na rozvědku a kontrarozvědku pramení z původu získávaných informací. Zatímco rozvědka operuje převážně v zahraničí a zaměřuje se téměř výhradně na tuto oblast mimo hranice svého státu, vnitřní zpravodajská služba působí naopak téměř výhradně ve vlastní zemi (pouze výjimečně dochází k operacím vnitřní zpravodajské služby v zahraničí a naopak).
Kontrarozvědka je tedy nesprávné označení vnitřní zpravodajské služby – kontrarozvědná činnost neboli kontrašpionáž[2][3] (tedy činnost vedoucí k odhalování a prevenci působení cizích zpravodajských složek na území svého státu) je totiž pouze jednou z náplní práce vnitřní zpravodajské služby, nikoliv však tou zásadní. Kontrarozvědka je pouze součástí vnitřní zpravodajské služby státu.
V ČR působí tři typy zpravodajských služeb. Jsou to: