Konstruování

Otázka Konstruování je dnes velmi aktuálním tématem. Stále více lidí má zájem dozvědět se více o Konstruování a o tom, jak ovlivňuje jejich každodenní život. V tomto článku důkladně prozkoumáme vše, co souvisí s Konstruování, od jeho vzniku až po jeho dopad na dnešní společnost. Budeme analyzovat různé pohledy a názory odborníků v oblasti Konstruování s cílem poskytnout ucelenou a objektivní vizi na toto téma. Kromě toho budeme také zkoumat nejnovější trendy a novinky související s Konstruování, aby měl čtenář přehled o nejaktuálnějších informacích. Čtěte dále a zjistěte vše, co potřebujete vědět o Konstruování!

Konstruování

Konstruování nebo také konstrukční nauka, je tvořivá, praktická a multioborová vědecká disciplína navrhování výrobků, části strojů, strojů, funkčních celků a staveb. Konstruováním se obvykle zabývají konstruktéři, designéři, návrháři, architekti, umělci a matematici. Využití je v podstatě v celé lidské společnosti např. v deskriptivní geometrii, návrhu oblečení, hraček, sportovních pomůcek, uměleckých děl, elektroniky, implantátů, strojů, automobilů, vojenských prostředků, kosmických lodí, všech staveb, elektráren, velkostrojů, dolů atd.[1][2][3]

Původ slova a historie konstruování

Slovo konstruování je složeninou pocházející z latinského con-struere = se-stavovat, se-stavit. Konstruování se začalo rozvíjet již od pravěku a jeho rozvoj pokračuje i dnes v souvislosti s rozvojem počítačů (CAD atp.), výrobních technologií a umělé inteligence.[1][2][3]

Členění konstruování

  • Technické konstruování – především v inženýrství.
  • Návrh (konstruování) uměleckého díla.
  • Problematika počítačové podpory konstruování a využití umělé inteligence.
  • Psychologie konstruování – metody a postupy jak efektivně konstruovat, např. brainstorming, TRIZ, ARIZ aj.[3]

Hranice mezi těmito body není vždy jednoznačná.

Etapy konstruování

  1. Formulace zadání.
  2. Shromažďování informací.
  3. Hledání řešení.
  4. Konstrukční řešení.

Při všech etapách je nutné uplatňovat principy a metody vědeckého/uměleckého myšlení: analýzy, syntézy, indukce, analogie, dedukce, abstrakce, ohraničení, konkretizace, zobecnění, protikladnosti, intuice, představivosti, zkušenosti aj.[1][2][3]

Galerie

Reference

  1. ↑ a b c SKAŘUPA, Jiří. Metodika konstruování. 1., brož. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská, 1993. 152 s. ISBN 80-7078-167-X. 
  2. ↑ a b c EDER, E. W.; HOSNEDL, S. Design Engineering (A Maual for Enhanced Creativity). 1. vyd. London: CRC Press, 2007. 587 s. ISBN 1-4200-4765-5. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d BUŠOV, B.; JIRMAN, P.; DOSTÁL, V. Tvorba a řešení inovačních zadání, IndusTRIZ. Brno: , 1996.