Košťálov (přírodní památka)
V dnešním světě získal Košťálov (přírodní památka) velký význam v různých oblastech. Od politiky po populární kulturu se Košťálov (přírodní památka) stal tématem neustálých diskusí a velkým zájmem široké škály publika. Postupem času se Košťálov (přírodní památka) vyvíjel a získal nové dimenze, které upoutaly pozornost odborníků i nadšenců. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Košťálov (přírodní památka) a analyzujeme jeho dopad na náš moderní svět. Od jeho historie až po jeho důsledky pro budoucnost se ponoříme do podrobné analýzy, která tento fenomén, který je dnes tak aktuální, osvětlí.
 Košťálov | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 9. ledna 1960 |
| Vyhlásil | MŠMT ČR |
| Nadm. výška | 358–481 m n. m. |
| Rozloha | 5,96 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraje | Ústecký |
| Okres | Litoměřice |
| Umístění | Jenčice |
| Souřadnice | 50°29′25,08″ s. š., 13°59′7,44″ v. d. |
  Košťálov | |
| Další informace | |
| Kód | 187 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Košťálov je přírodní památka, která zaujímá rozlohu šest hektarů na jižních svazích vrchu Košťálu (též Košťálova, 494 m n. m.) v okrese Litoměřice na území katastru obce Jenčice v CHKO České středohoří.[2]
Předmět ochrany
Hlavním důvodem ochrany jsou zachovalá rozmanitá teplomilná rostlinná společenstva na jižních svazích Košťálu. Vyskytuje se zde řada chráněných druhů rostlin, např. hlaváček jarní (Adonis vernalis), kosatec bezlistý (Iris aphylla), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), tařice skalní (Aurinia saxatilis) či modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum). Košťálov je i domovem řady drobných živočichů Při průzkumu v roce 1992 bylo zjištěno 606 druhů motýlů mj. pernatěnka zimolezová (Pterotopteryx dodecadactyla), otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) či okáč skalní (Chazara briseis) a 85 druhů obratlovců zejména mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), slepýš křehký (Anguis fragilis), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), linduška lesní (Anthus trivialis), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula), dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes), kalous ušatý (Asio otus), myšice lesní (Apodemus flavicollis), lasice hranostaj (Mustela erminea).
Dostupnost a rizika
Přírodní památka se nachází vzdušnou čarou asi 750 metrů severně od města Třebenice. Po trase červeně značené turistické cesty je vrchol Košťálu a zároveň i území přírodní památky vzdáleno od středu Třebenic zhruba 2,5 km. Vysoká turistická návštěvnost vrcholu kopce se zříceninou hradu Košťálova, při níž mnohdy dochází k pohybu osob mimo značené cesty a k nepovolenému táboření, představuje určitý problém a rizika z hlediska ochrany této lokality.
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. .
- ↑ PP Košťálov . Agentura ochrany přírody a krajiny ČR . Dostupné online.
Literatura
- Chráněná území ČR I. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Košťálov, s. 244–245.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Košťálov na Wikimedia Commons
