V tomto článku se chceme věnovat tématu Klokánek krysí, abychom nabídli širokou a podrobnou vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální. Od jeho počátků po jeho dopad na společnost, přes jeho vývoj v průběhu času, se snažíme analyzovat každý aspekt související s Klokánek krysí, abychom našim čtenářům poskytli kompletní a aktuální perspektivu. Prostřednictvím dat, studií a svědectví se snažíme osvětlit Klokánek krysí a jeho důsledky s cílem poskytnout obohacující a cenné znalosti těm, kteří mají zájem ponořit se hlouběji do tohoto tématu. Doufáme, že tento článek poslouží jako výchozí bod pro kritickou a konstruktivní úvahu o Klokánek krysí, podnítí debatu a hledání řešení tohoto problému.
![]() | |
---|---|
![]() Klokánek krysí | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() téměř ohrožený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Podtřída | vačnatci (Marsupialia) |
Řád | dvojitozubci (Diprotodontia) |
Čeleď | klokánkovití (Potoroidae) |
Rod | klokánek (Potorous) |
Binomické jméno | |
Potorous tridactylus (Kerr, 1792) | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klokánek krysí (Potorous tridactylus) jeden z nejmenších klokanů v Austrálii, snadno ho poznáme podle protáhlého čumáku. Podobá se velké kryse, jeho zadní nohy totiž nejsou tak dlouhé jako u pravých klokanů.
V několika populacích v blízkosti pobřeží jihovýchodní Austrálie od jižního Queenslandu až po západní Victorii. Jako samostatný poddruh se vyskytuje na Tasmánii. Je sporné, zda se ještě vyskytuje i v jihozápadní Austrálii. Žije v poměrně vlhkých oblastech a potřebuje hustý porost, aby mohl velmi provozovat pohlavní styk.
Délka klokánka krysího je 34 až 38 cm. Jeho hmotnost se pohybuje v rozmezí 650 až 1650 g.
Po 38 dnech březosti rodí jedno mládě.[2]
Když klokánek krysí poskakuje blízko při zemi, jeho zjev příliš nepřipomíná typického klokana. Klokánek krysí žije v hustém porostu a hledá na zemi různou rostlinnou potravu, ale i hmyz, červy a jiné drobné živočichy, které vyhrabává předníma nohama. Jeho oblíbenou pochoutkou jsou plodnice podzemních hub, příbuzných lanýžům, které najde pomocí citlivého čichu a vyhrabe předními končetinami. Vzhledem k omezenému výskytu hub má území, po němž se pohybuje plochu několika desítek hektarů[2].
Klokánek krysí byl v květnu 2020 chován ve 25 evropských zoo, a tak patří mezi vzácně chované druhy. Dvě třetiny z těchto zoo se navíc nacházejí ve Spojeném království. Největším chovatelem v pevninské Evropě je Česko, kde je tento druh chován hned ve čtyřech zoo[3]:
Tento druh je v Zoo Praha chován od května 2020, kdy byl dovezen pár ze Zoo Jihlava.[3][4]
Je umístěn v expozici australské a zejména tasmánské fauny a flory nazvané Darwinův kráter. Ta byla v roce 2020 dokončena a zpřístupněna v dolní části zoo pod Rákosovým pavilonem.[2]
Třebaže v přírodě se tito klokánci dožívají obvykle pěti až šesti a vzácně deseti let, v pražské zoo populární samička jménem Prašivka[5] oslavila 30. května 2023 své čtrnácté narozeniny, než během následujících letních prázdnin uhynula. Nejstarším známým klokánkem krysím v lidské péči tedy zůstává samec z australské Taronga Zoo, který dosáhl věku 15 let a 1 měsíce.[6]