V dnešní době se Klimatická nouze stalo tématem velkého významu ve všech oblastech společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku až po svůj vliv na kulturu a životní prostředí, Klimatická nouze získal významný význam v každodenním životě lidí. Proto je nezbytné ponořit se do studia a analýzy Klimatická nouze, abychom plně porozuměli jeho důsledkům a dopadům v naší současné společnosti. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů souvisejících s Klimatická nouze, prozkoumáme jeho původ, vývoj, dopad a možná řešení, jak čelit výzvám, které představuje.
Vyhlášení stavu klimatické nouze představuje rozhodnutí parlamentu (tj. zákonodárce) nebo vlády (exekutivy), jímž prohlašuje, že existuje klimatická krize a že dosavadní přijatá opatření nejsou dostatečná k jejímu vyřešení.[1] Jedná se tedy o řešení člověkem způsobeného globálního oteplování („klimatické změny“). Toto rozhodnutí zmocňuje vládu a státní správu k přijetí opatření, která změní dosavadní stav a pokusí se zastavit globální oteplování způsobené člověkem. Prohlášení může být přijato na různých úrovních (národní, obecní atd.) a může se lišit hloubkou nebo podrobností požadavků.[2]
Termín klimatická nouze se vztahuje nejen k tomuto formálnímu rozhodnutí, ale jedná se o obecnější označení zahrnující další opatření v boji proti klimatickým změnám, jimž dodává provázanost a odůvodnění. Zavedení a používání pojmu „stav nouze“ v této souvislosti dává těmto opatřením nejvyšší neodkladatelnou prioritu.[1][3] Stav klimatické nouze bývá také interpretován jako výraz svrchovanosti lidu: ačkoli je vyhlášen shora, bývá vyžadován zespodu.[4]
Podle statistik organizace Cedamia vyhlásilo k dubnu 2021 klimatickou nouzi přes 1900 úřadů ve třiceti čtyřech zemích.[5]
Termín „klimatická nouze“ (anglicky climate emergency) byl užíván již před rokem 2010 na demonstracích proti změně klimatu, například při Climate Emergency Rally 13. června 2009 v Melbourne (viz foto). V srpnu 2017 přijala městská rada v australském Darebinu soubor opatření pod názvem „Darebinský klimatický nouzový plán“.[6] Dne 4. prosince 2018 předložil Římský klub Evropskému parlamentu „Plán pro klimatickou nouzi“, který shrnuje 10 vysoce prioritních opatření k omezení globálního oteplování.[7] V souvislosti s probíhajícími protesty Pátek pro budoucnost (Fridays for Future) nebo Extinction Rebellion se podobné iniciativy chopily různé parlamenty.[1][8]
Řada evropských měst, která vyhlásila stav klimatické nouze, byla již po desetiletí členy Klimatické aliance a zavázala se snižovat své emise CO2 každých 5 let o 10 %.[9]
V květnu 2019 vyhlásila stav klimatické nouze Praha 7 a v červnu 2019 Praha 6[10]. Protesty za vyhlášení klimatické nouze se konaly také v Mladé Boleslavi[11], Praze[12] nebo Brně[13].
Podle statistik organizace Cedamia vyhlásilo k dubnu 2021 klimatickou nouzi přes 1900 úřadů ve třiceti čtyřech zemích.[5]
Na základě vyhlášení stavu klimatické nouze jsou požadována či prováděna konkrétní opatření, jako např.
Nevládní organizace požadují zavedení následujících naléhavých opatření:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klimanotstand na německé Wikipedii.