Kleofáš Hollman

V dnešním světě je Kleofáš Hollman téma, které nabylo nebývalého významu. Ať už ve vědecké, sociální, politické nebo kulturní sféře, Kleofáš Hollman se stal předmětem zájmu a neustálých diskusí. S pokrokem technologií a globalizací nabral Kleofáš Hollman nové dimenze a výzvy, které ovlivňují životy milionů lidí po celém světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Kleofáš Hollman, od jeho původu až po jeho vliv na dnešní společnost. Budeme analyzovat jeho význam v současném kontextu a zamyslíme se nad jeho budoucností.

Kleofáš Hollman
Narození18. února 1865
Špindlerův Mlýn
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí13. července 1924 (ve věku 59 let)
Vrchlabí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníMěstský hřbitov ve Vrchlabí
Povoláníarchitekt a místní politik
Znám jakoarchitekt, starosta
Významná dílaRadnice v Rokytnici nad Jizerou, Kostel ve Strážném
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Kleofáš Hollman (18. února 1865 Špindlerův Mlýn[1] – 13. července 1924 Vrchlabí[2]) byl český architekt, stavitel a starosta města Vrchlabí. Je nazýván "architektem města Vrchlabí"[3]

Životopis

Kleofáš Hollman se narodil roku 1865 ve vesničce Svatý Petr u Špindlerova Mlýna do rodiny truhláře Franze Hollmanna a jeho manželky Johanny, roz. Lorenzové.[4] Získal inženýrský titul.[5] Jeho prvním projektem byla stavba nového Kablíkova mostu (Kablikbrücke) ve Vrchlabí roku 1895. Roku 1898 se do architektonické soutěže přihlásil znovu s dalším architektem Viktorem Krausem. Soutěž sice nevyhráli, ale Hollman s Krausem nadále spolupracoval, dokonce založili i firmu Kraus & Hollman.[6] První realizací se tedy stala stavba jednoho z městských domů ve Vrchlabí roku 1896, realizovaná s Krausem.[7] Velkou měrou se také podílel na architektuře dnes již zaniklého židovského hřbitova.[8]

Vlastnil také vodní elektrárnu ve Špindlerově Mlýně, která poháněla elektrický sáňkařský výtah.[9]

Roku 1923 byl zvolen starostou Vrchlabí.[3] Zemřel jako účastník průvodu během župní turnerské slavnosti 13. července 1924.

Dílo

  • Městský dům čp. 177, Vrchlabí (1896) – spolu s V. Krausem
  • Radnice, Rokytnice nad Jizerou (1903) – spolu s V. Krausem
  • Městský park, Vrchlabí (1903)
  • Přestavba Kulturního domu Střelnice, Vrchlabí (1903–4) – spolu s V. Krausem[10]
  • Evangelický kostel, Strážné (1904) – spolu s V. Krausem
  • Karosárna Petera, Vrchlabí (1906)[11]
  • Zhotovení kůru pro varhany, kostel svatého Petra, Špindlerův mlýn (1907)
  • Škola, Špindlerův mlýn (1908)
  • Fara, Dolní Lánov (1909)
  • Gymnázium, Vrchlabí (1909)
  • Vodní elektrárna
  • Menčíkova vila, Vrchlabí (1910)
  • Cukrárna, Cukrářská ulice, Vrchlabí (1912)
  • Obchodní a obytný dům H. Oesterreichera (dnes dětský domov), (1916)[12]
  • Banka Union, Krakonošovo náměstí, Trutnov
  • Evangelický kostel, Lánov (nerealizováno)

Galerie

  • Městský dům čp. 177, Vrchlabí
    Městský dům čp. 177, Vrchlabí
  • Radnice v Rokytnici nad Jizerou
    Radnice v Rokytnici nad Jizerou
  • Evangelický kostel ve Strážném
    Evangelický kostel ve Strážném
  • Průčelí gymnázia, Vrchlabí
    Průčelí gymnázia, Vrchlabí
  • Dům H. Oesterreichera, Vrchlabí
    Dům H. Oesterreichera, Vrchlabí

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ a b Archivovaná kopie. belbo.blog.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-21. 
  4. ↑ LUŠTINEC, JAN (1953- ). Pamiątki sakralne Karkonoszy. Vrchlabi: Správa Krkonošského národniho parku 48 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87706-73-2, ISBN 80-87706-73-0. OCLC 946447996 
  5. ↑ Archa Krkonoš - Autor - Hollmann Kleofas Ing. *. archakrkonos.cz . . Dostupné online. 
  6. ↑ LOUDA, Jiří. PROMĚNY NEJFREKVENTOVANĚJŠÍHO MOSTU. Puls . Město Vrchlabí . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-23. 
  7. ↑ Cizí dům - Architektura českých Němců 1848–1891 | Architektur der Deutschen in Böhmen 1848–1891. cizidum.umprum.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-23. 
  8. ↑ Hřbitovní stezka "Za pamětí Vrchlabí": Významné osobnosti města: Turistický portál Vrchlabí. www.mestovrchlabi.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-11. 
  9. ↑ Sáňkařská dráha Špindlerův Mlýn . . Dostupné online. 
  10. ↑ Pamětihodnosti Vrchlabí . Město Vrchlabí . Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-21. 
  11. ↑ Ignác Theodor Petera a synové,angl. sedlářství a karosárna . ČVUT v Praze . Dostupné online. 
  12. ↑ Cizí dům - Architektura českých Němců 1848–1891 | Architektur der Deutschen in Böhmen 1848–1891. cizidum.umprum.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-21. 

Externí odkazy