Karel Opočenský
V tomto článku se ponoříme hlouběji do Karel Opočenský, prozkoumáme jeho různé aspekty a jeho dopad na naše životy. Karel Opočenský je téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě a vyvolalo diskusi a úvahy o jeho důležitosti a relevanci. Když se ponoříme do analýzy Karel Opočenský, objevíme jeho rozmanité dimenze a jak ovlivňuje naši společnost, naši kulturu a náš způsob vidění světa. Od svého vzniku až po současnou evoluci je Karel Opočenský i nadále tématem velkého zájmu odborníků i laické veřejnosti. Připojte se k nám na této cestě objevování a úvah o Karel Opočenský.
| Karel Opočenský | |
|---|---|
 Karel Opočenský, 1969 | |
| Narození | 7. února 1892 Most  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 16. listopadu 1975 (ve věku 83 let) Praha  Československo |
| Povolání | šachista a publicista |
| Příbuzní | Jan Opočenský (bratr) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Opočenský (7. února 1892 Most – 16. listopadu 1975 Praha)[1][2] byl český šachový mezinárodní mistr a mezinárodní šachový rozhodčí, mistr Československa z let 1927, 1929 a 1938 (ještě v roce 1956 se dělil o třetí místo) a mistr Čech a Moravy z roku 1944.
Život
Karel Opočenský se narodil jako prostřední ze sedmi dětí v rodině zednického mistra v Mostě. S šachovou hrou se seznámil již v dětství díky otci a staršímu bratrovi. Opravdový zájem o hru však začal projevovat až na vinohradském reálném gymnáziu. Později se stal členem Šachovního klubu Dobruský, kde se vyučil zákonům správného vedení šachové partie a roku 1913 získal titul mistra Ústřední jednoty českých šachistů.
Po první světové válce, která znamenala pozastavení činnosti šachových klubů, si na živobytí vydělával mj. jako účetní, na prvním místě však pro něj i nadále byly šachy. Ve 20. letech se také oženil a s manželkou Vlastou měl dceru Evu a syna Ivana.
Opočenský se zúčastnil mnoha mezinárodních turnajů. Například na turnaji v Paříži roku 1925 skončil na třetím místě za Alexandrem Alexandrovičem Aljechinem a Savielly Tartakowerem, roku 1933 vyhrál v Praze desátý Kautského memoriál, roku 1935 vyhrál turnaj v Luhačovicích a na turnajích v Nauheimu (zvítězil Jefim Bogoljubov) a v Lodži (zvítězil Savielly Tartakower) skončil čtvrtý, roku 1937 skončil v Teplicích druhý za Karlem Gilgem.[p 1]
Kromě toho se Opočenský zúčastnil čtyř šachových olympiád:
- roku 1931 v Praze, kdy společně se Salomonem Flohrem, Karlem Gilgem, Josefem Rejfířem a Karlem Skaličkou vybojoval třetí místo[3] (s individuálním výsledkem +7 −2 = 4),[4]
- roku 1933 ve Folkestone, kdy společně se Salomonem Flohrem, Karlem Treybalem, Josefem Rejfířem a Karlem Skaličkou vybojoval druhé místo[5] (s individuálním výsledkem +10 −0 = 3, za který získal individuální zlatou medaili),[6]
- roku 1935 ve Varšavě s individuálním výsledkem +5 −4 = 6),[7] kde československé mužstvo skončilo páté,[8]
- roku 1939 v Buenos Aires s individuálním výsledkem +8 −5 = 4),[9] kde reprezentace protektorátu Čechy a Morava skončila na šestém místě.[10]
V době druhé světové války nebyl o šachový svět a dění s ním spojené příliš velký zájem a Karel Opočenský navíc podával nevyrovnané výsledky, které často končily umístěním na čtvrté příčce. Opočenský si tak ke své přezdívce Maestro Opo vysloužil ještě jednou označení Karel IV.
V roce 1947 se stal členem předsednictva Mezinárodní šachové federace (FIDE). Roku 1950 obdržel Opočenský titul mezinárodního mistra a roku 1951 titul mezinárodního šachového rozhodčího. Rozhodoval pak zápasy o titul mistra světa roku 1951 a 1954 v Moskvě, na turnaji kandidátů roku 1953 a na šachové olympiádě roku 1952 v Helsinkách.
Opočenský byl rovněž šachovým publicistou. Vydával aktuální cyklostylovaný týdeník Šachy ČTK, byl členem redakční rady Československého šachu, zástupcem hlavního redaktora Revue FIDE, řídil šachovou rubriku v Rudém právu a je autorem nebo spoluautorem několika šachových knih, například Methodika šachu (1923), Nad šachovnicemi celého světa (1960), Šachy s úsměvem (1961) nebo Tam všichni hrají šachy (1962).
Odkazy
Poznámky
- ↑ Karel Gilg (1901–1981), Němec ze Sudet, do roku 1938 československý šachista, pak německý, mezinárodní mistr od roku 1953.
Reference
- ↑ Malá encyklopedie šachu, Olympia a Šport, Praha a Bratislava 1989, str. 272.
- ↑ Jeremy Gaige: Chess Personalia, McFarlad,Jefferson, North Carolina, str. 312.
- ↑ OlimpBase :: 4th Chess Olympiad, Prague 1931, The final group standings. www.olimpbase.org . . Dostupné online.
- ↑ OlimpBase :: 4th Chess Olympiad, Prague 1931, Czechoslovakia. www.olimpbase.org . . Dostupné online.
- ↑ OlimpBase :: 5th Chess Olympiad, Folkestone 1933, The final group standings. www.olimpbase.org . . Dostupné online.
- ↑ OlimpBase :: 5th Chess Olympiad, Folkestone 1933, Czechoslovakia. www.olimpbase.org . . Dostupné online.
- ↑ OlimpBase :: 6th Chess Olympiad, Warsaw 1935, Czechoslovakia. www.olimpbase.org . . Dostupné online.
- ↑ OlimpBase :: 6th Chess Olympiad, Warsaw 1935, The final group standings. www.olimpbase.org . . Dostupné online.
- ↑ OlimpBase :: 8th Chess Olympiad, Buenos Aires 1939, Protectorate of Bohemia-Moravia. www.olimpbase.org . . Dostupné online.
- ↑ OlimpBase :: 8th Chess Olympiad, Buenos Aires 1939, Final A standings. www.olimpbase.org . . Dostupné online.
Literatura
- HOUŠKA, Vítězslav; OPOČENSKÝ, Karel. Šachy s úsměvem. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1961. 197 s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Opočenský na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Opočenský
- Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, rodina Johanna Opočenského (1853)
- Životopis na stránkách města Mostu[nedostupný zdroj]
- ChessGames – Karel Opočenský (partie) (anglicky)
- LISÁ, Hana: Karel Opočenský. Výběr kulturních výročí 2022 . Ústí nad Labem: Severočeská vědecká knihovna, 2022, LI(1), 1–4 . ISSN 1803-6953. (obsahuje bibliografii)
