V tomto článku se ponoříme hlouběji do Karel Opočenský, prozkoumáme jeho různé aspekty a jeho dopad na naše životy. Karel Opočenský je téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě a vyvolalo diskusi a úvahy o jeho důležitosti a relevanci. Když se ponoříme do analýzy Karel Opočenský, objevíme jeho rozmanité dimenze a jak ovlivňuje naši společnost, naši kulturu a náš způsob vidění světa. Od svého vzniku až po současnou evoluci je Karel Opočenský i nadále tématem velkého zájmu odborníků i laické veřejnosti. Připojte se k nám na této cestě objevování a úvah o Karel Opočenský.
Karel Opočenský | |
---|---|
![]() Karel Opočenský, 1969 | |
Narození | 7. února 1892 Most ![]() |
Úmrtí | 16. listopadu 1975 (ve věku 83 let) Praha ![]() |
Povolání | šachista a publicista |
Příbuzní | Jan Opočenský (bratr) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Opočenský (7. února 1892 Most – 16. listopadu 1975 Praha)[1][2] byl český šachový mezinárodní mistr a mezinárodní šachový rozhodčí, mistr Československa z let 1927, 1929 a 1938 (ještě v roce 1956 se dělil o třetí místo) a mistr Čech a Moravy z roku 1944.
Karel Opočenský se narodil jako prostřední ze sedmi dětí v rodině zednického mistra v Mostě. S šachovou hrou se seznámil již v dětství díky otci a staršímu bratrovi. Opravdový zájem o hru však začal projevovat až na vinohradském reálném gymnáziu. Později se stal členem Šachovního klubu Dobruský, kde se vyučil zákonům správného vedení šachové partie a roku 1913 získal titul mistra Ústřední jednoty českých šachistů.
Po první světové válce, která znamenala pozastavení činnosti šachových klubů, si na živobytí vydělával mj. jako účetní, na prvním místě však pro něj i nadále byly šachy. Ve 20. letech se také oženil a s manželkou Vlastou měl dceru Evu a syna Ivana.
Opočenský se zúčastnil mnoha mezinárodních turnajů. Například na turnaji v Paříži roku 1925 skončil na třetím místě za Alexandrem Alexandrovičem Aljechinem a Savielly Tartakowerem, roku 1933 vyhrál v Praze desátý Kautského memoriál, roku 1935 vyhrál turnaj v Luhačovicích a na turnajích v Nauheimu (zvítězil Jefim Bogoljubov) a v Lodži (zvítězil Savielly Tartakower) skončil čtvrtý, roku 1937 skončil v Teplicích druhý za Karlem Gilgem.[p 1]
Kromě toho se Opočenský zúčastnil čtyř šachových olympiád:
V době druhé světové války nebyl o šachový svět a dění s ním spojené příliš velký zájem a Karel Opočenský navíc podával nevyrovnané výsledky, které často končily umístěním na čtvrté příčce. Opočenský si tak ke své přezdívce Maestro Opo vysloužil ještě jednou označení Karel IV.
V roce 1947 se stal členem předsednictva Mezinárodní šachové federace (FIDE). Roku 1950 obdržel Opočenský titul mezinárodního mistra a roku 1951 titul mezinárodního šachového rozhodčího. Rozhodoval pak zápasy o titul mistra světa roku 1951 a 1954 v Moskvě, na turnaji kandidátů roku 1953 a na šachové olympiádě roku 1952 v Helsinkách.
Opočenský byl rovněž šachovým publicistou. Vydával aktuální cyklostylovaný týdeník Šachy ČTK, byl členem redakční rady Československého šachu, zástupcem hlavního redaktora Revue FIDE, řídil šachovou rubriku v Rudém právu a je autorem nebo spoluautorem několika šachových knih, například Methodika šachu (1923), Nad šachovnicemi celého světa (1960), Šachy s úsměvem (1961) nebo Tam všichni hrají šachy (1962).