Karel Honzík
V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Karel Honzík. Od svých počátků až po svou relevanci dnes, Karel Honzík přitahoval pozornost a zájem lidí všech věkových kategorií a kultur. V průběhu let hrál Karel Honzík klíčovou roli v různých aspektech společnosti, od zábavy po vědu a technologii. Prostřednictvím tohoto článku objevíme mnoho aspektů Karel Honzík a jeho dopad na moderní svět.
| Karel Honzík | |
|---|---|
| Narození | 24. září 1900 Le Croisic  Francie |
| Úmrtí | 4. února 1966 (ve věku 65 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Slavín Vyšehradský hřbitov |
| Povolání | pedagog, spisovatel, architekt, autor sci-fi, designér, učitel a teoretik |
| Rodiče | Jaroslav Honzík otec |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karel Honzík (24. září 1900 Le Croisic, Francie – 4. února 1966, Praha) byl český architekt, teoretik architektury a designér, zejména návrhář nábytku. Byl autorem odborných publikací i sci-fi knih.
Životopis
Studoval v letech 1918–1925 na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství na ČVUT, kde se stal po 2. světové válce profesorem (od roku 1945). Patřil do skupiny architektů meziválečné avantgardy, byl členem tzv. Puristické čtyřky, spoluzakladatel spolku Devětsil a od samotného vzniku členem Levé fronty (1929), později působil ve Svazu socialistických architektů. Ve své tvorbě zpočátku vycházel ze zásad kubismu, později přešel k purismu. Od 30. let se s kolegou, architektem Ladislavem Žákem, věnoval konceptu životního slohu; od 40. let se k dvojici připojil Bohuslav Brouk. Začátkem třicátých let spolupracoval s anglickým architektem F. R. S. Yorkem na knize The Modern House, která byla vydaná v roce 1934.[1]
Po roce 1945
V roce 1946 podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před květnovými volbami do Ústavodárného Národního shromáždění. Tento předvolební manifest komunistů podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.[2] V roce 1948 podepsal prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu.[3] V roce 1948 se stal prvním ředitelem Stavoprojektu. V letech 1950–1951 byl členem redakce měsíčníku Architektura ČSR.[4] Aktivně vystupoval proti kýči v oblasti bytového vybavení.[5]
Dílo
_1003u.jpg)
- 1925–1926 Přestavba rodinného domu č. p. 378, Praha 6-Břevnov, Za Strahovem 55,[6]
- 1926–1928 Nájemní dům č. p. 449, Praha 5-Košíře, Starokošířská 5, spolu s Josefem Domkem,[6]
- 1929 Rodinný dům redaktora Karla Jíšeho,[6]
- 1929–1930 Rodinný dům Františka Langera, č. p. 331, Praha 4-Podolí, Nad cementárnou 23,[6]
- 1929–1934 Všeobecný penzijní ústav, Praha 3 – Žižkov; spolu s Josefem Havlíčkem,
- 1931–1932 Nájemní domy č. p. 1120, 1035 (též Domy Všeobecného penzijního ústavu), Praha 4-Nusle, Pátého května 37–41, spolu s Josefem Havlíčkem,[6][7]
- 1939 Venkovský rodinný dům Gustava Helmhackera č. p. 150, Plzeň-Hradiště,[8]
- 1939 Venkovský dům Františka Kovárny čp. 6, Bezmíř
Spisy
Odborné práce (výběr)
- Úvod do studia psychických funkcí v architektuře (1944)
- Necessismus: Myšlenka rozumné spotřeby (1946)
- Tvorba životního slohu (1946)
- Architektura všem (1956)
- Za obzorem věcnosti (2002, ed. Dita Dvořáková-Robová; angl. Beyond the horizon of objectivity, 2002, přel. Ladislav Nagy)
Paměti
- Ze života avantgardy. Praha 1963
Sci-fi prózy
- Znovuzřízení ráje (1961)
- Stopa ve vesmíru (napsal 1952, vydáno posmrtně 1970)[9].
Odkazy
Reference
- ↑ MARGOLIUS, Ivan. Honzík and Yorke: How a Czech Architect Became the Prime Mover in the Ascent of Modern Architecture in Great Britain. The British Czech and Slovak Review. Zima, roč. 2017, čís. 157, s. 6–7. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-22. Archivováno 22. 1. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ KUSÁK, Alexej. Kultura a politika v Československu 1945–1956. 1. vyd. Praha: Torst, 1998. 663 s. (Malá řada kritického myšlení). ISBN 978-80-7215-055-7. S. 175.
- ↑ Kupředu, zpátky ni krok!. S. 150. Tvorba . Ústřední výbor Komunistiské strany Československa, 1948 . Roč. 17, čís. 8, s. 150. Dostupné online.
- ↑ KNAPÍK, Jiří. Kdo byl kdo v naší kulturní politice 1948–1953: biografický slovník stranických a svazových funkcionářů, státní administrativy, divadelních a filmových pracovníků, redaktorů. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 280 s. (Kdo byl kdo). ISBN 978-80-7277-093-9. S. 105.
- ↑ KNAPÍK, Jiří; FRANC, Martin. Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 1297 s. (Šťastné zítřky). ISBN 978-80-200-2019-2. OCLC 780284198 Kapitola Kýč, s. 490. OCLC: ocn780284198.
- ↑ a b c d e ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8.
- ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ŠLAPETA, Vladimír. Praha- architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998. ISBN 80-901562-3-1. S. 174.
- ↑ Památkový katalog: Vila Plzeň-Hradiště, Kostincova 150 . . Dostupné online.
- ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Honzík, Karel, s. 96.
Literatura
- ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8.
- KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ŠLAPETA, Vladimír. Praha- architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998. ISBN 80-901562-3-1. S. 220.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Honzík
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Honzík na Wikimedia Commons - Podrobnější životopis Archivováno 4. 2. 2007 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu
- Karel Honzík na webu Bohuslava Brouka, Honzíkova přítele
- Vila Františka Langera na stránkách Slavné vily
