Kambýsés I.

V tomto článku důkladně prozkoumáme Kambýsés I. a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Od svého vlivu na společnost až po svůj význam v historii, Kambýsés I. hrál klíčovou roli, která si zaslouží podrobnou analýzu. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme důležitost Kambýsés I. v dnešním světě a jak se vyvíjel v průběhu času. Podobně prozkoumáme různé perspektivy a názory související s Kambýsés I. s cílem poskytnout širokou a kompletní vizi na toto téma. Nakonec si tento článek klade za cíl nabídnout hluboký a podrobný pohled na Kambýsés I. a jeho význam v současné společnosti.

Kambýsés I.
perský král
Doba vlády600559 př. n. l.
Narození600 př. n. l.
Úmrtí559 př. n. l. (ve věku 40–41 let)
Pasargady
PohřbenPasargady
PředchůdceKýros I.
NástupceKýros II. Veliký
PotomciKýros II.
OtecKýros I.
PříbuzníKambýsés II., Smerdis, Atossa, Roxané a Artystoné (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kambýsés I. (staropersky Kambudžija ; řecky Καμβύσης) byl perský král z rodu Achaimenovců vládnoucí jako vazal Médů v anšanském království v Persidě (asi v letech 600–559 př. n. l.). Jeho otcem byl Kýros I., známý z mezopotámských pramenů, synem Kýros II., zakladatel perské říše.

O panování Kambýsa I. se na rozdíl od vlády jeho otce i syna neví prakticky nic, soudí se jen, že během 40 let, jež strávil na anšanském trůně jako vazal médských králů Kyaxara a Astyaga,[1] připravil podmínky pro pozdější rychlou expanzi Kýra II. Velikého. Podle tvrzení Xenofónta byla jeho moc omezena radou starších.[2]

Poznámky

  1. Astyagés provdal za Kambýsa svou dceru Mandané, viz Hérodotos 1, 107n.
  2. Xenofón, O Kýrově vychování 1, 5, 4–5.

Literatura

  • KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s. 
  • WIESEHÖFER, Josef. Das antike Persien. Von 550 v. Chr. bis 650 n. Chr.. München ; Zürich: Artemis und Winkler, 1993. 426 s. ISBN 3-7608-1080-2. (německy) 

Externí odkazy

Předchůdce:
Kýros I.
Znak z doby nástupu Perský král
cca 600559
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kýros II.