Kakost smrdutý

V tomto článku prozkoumáme fascinující historii Kakost smrdutý, od jeho počátků až po jeho dopad na moderní společnost. Kakost smrdutý je po desetiletí významnou postavou populární kultury a přitahuje pozornost a zájem lidí všech věkových kategorií. V průběhu let se Kakost smrdutý vyvíjel a nabýval různých forem, ale jeho vliv zůstává nepopiratelný. V tomto článku prozkoumáme, jak Kakost smrdutý formoval způsob, jakým vidíme svět, a jak jeho odkaz žije dodnes. Připojte se k nám na této cestě časem a objevte trvalý dopad Kakost smrdutý na naši společnost.

Jak číst taxoboxKakost smrdutý
alternativní popis obrázku chybí
Kakost smrdutý (Geranium robertianum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádkakostotvaré (Geraniales)
Čeleďkakostovité (Geraniaceae)
Rodkakost (Geranium)
Binomické jméno
Geranium robertianum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kakost smrdutý (Geranium robertianum) je nižší až středně vysoká, jednoletá nebo ozimá, pronikavě páchnoucí bylina z čeledi kakostovitých. Rozmnožuje se pouze generativně semeny. Lidově je nazývána též čapí nůsek, čapina, kyčník nebo jako ostatní druhy tohoto rodu stinkovo koření a muškát.[1][2]

Popis

Kakost smrdutý má jednoduché, kůlovité a slabě větvené kořeny, přecházející v dlouhý hypokotyl.[3] Z kořene vyrůstá na jaře přízemní růžice listů. Na podzim vyrašené růžice listů přezimují a listy mají načervenalé zbarvení díky barvivu antokyanu.[4] Přízemní růžice listů záhy odumírají a zůstává suchá část ze zbytků řapíků a palistů.[3] Z růžic vyrůstají vystoupavé až poléhavé, větvené, listnaté lodyhy, dorůstající délek od 20 cm přes 40 cm.

Lodyha převážně poléhavá až vystoupavá s rozšířenými uzlinami, ve kterých se snadno láme.[3] Lodyžní listy jsou vstřícné, řapíkaté, dlanitě složené a až 8 cm dlouhé. V obrysu trojboké až pětiboké, zpravidla trojčetné, někdy až pětičetné a dvakrát peřeně členěné.[3]

Rostlina kvete od května do září.[5] Oboupohlavné, pětičetné květy jsou s průměrem 10–13 mm, karmínově červené až nachově růžové s červenohnědými až oranžovými prašníky.[6] Kalichy s krátkými žláznatými a dlouhými krycími chlupy.[5] Květenství jsou dvoukvěté vidlany. Vyrůstají z paždí listů, jež přesahují.[3]

Oplozený semeník dozrává v zobanitý plod.[7] Od ostatních druhů tohoto rodu se odlišuje podle typického zápachu.

Možnost záměny

Kakostu smrdutému je podobný kakost nachový (Geranium purpureum). Ten se v posledních letech šíří na železničních náspech v hrubém štěrku, ale lze očekávat, že bude obsazovat i jiná stanoviště. Kakost nachový má drobnější květy s průměrem 6–8 mm se žlutými prašníky.[6] Kališní lístky výhradně se žláznatými chlupy.[5]

Rozmnožování

Kakost se rozmnožuje pouze semeny. Semena zrají v zobanitých plodech od začátku července do konce podzimu. V době zralosti se uvolňují části zobanitého plodu od středního sloupku. Osina semen je prohnuta a napnuta. V určité chvíli je pak napětí naráz uvolněno a zobanitý plod puká na přední straně. Semena jsou vymrštěna do okolí do vzdálenosti často delší než dva metry. Semeno klíčí zejména až v dalších vegetačních obdobích a to zjara. Plody kakostu jsou poltivé a zobanité, obsahující pět plůdků. Na hřbetní straně jsou plody porostlé bílými trichomy. Semena jsou elipsoidní a v průměru 2 mm dlouhá a 1 mm široká. Kromě šíření vymršťováním semen z plodů na kratší vzdálenost je velmi zřídka a náhodně šířen trávicí soustavou zvířat.[7]

Využití

Kakost se využívá v lidovém léčitelství. Sbírá se kvetoucí nať, která se suší ve stínu. Droga má slabý pach a chutná hořce.[8] Nať obsahuje zejména hořčinu geraniin, silice a třísloviny.[3] Užívá se vnitřně v podobě bylinného čaje při střevních obtížích a působí mírně močopudně. Zevně se používá v podobě různých mastí při onemocněních kůže.[8]

Rozšíření

V Česku patří kakost smrdutý k hojným druhům, rozšířený je zejména ve stinných a polostinných listnatých nebo jehličnatých lesích, zahradách, parcích, zdích nebo skládkách. Osidluje vlhčí hlinité až kamenité půdy bohaté na dusík.[3] V České republice roste na celém území státu od nížin až po horské oblasti.[9] Areál druho zasahuje Evropu, Blízký východ, severní Afriku, pásem jižně od Himálaje až po Tichý oceán. Na Severoamerickém kontinentě se přirozeně vyskytuje v Kanadě a USA (na Aljašce je považován za introdukovaný a je zaznamenán na Kodiak Island). Introdukován byl na Kubu do Jižní Ameriky, Madagaskar, Japonsko a Nový Zéland.[10][11]

  • Typická struktura listu
    Typická struktura listu
  • Květ
    Květ
  • Poupata
    Poupata
  • Plod
    Plod

Reference

  1. ↑ HRON, ZEJBRLÍK, František, Otakar. Kapesní atlas, rostliny strání, skal, křovin a lesů. Praha: SPN, 1990. 14-606-88. S. 204. 
  2. ↑ MRÁZ, SAMEK, Karel, Věroslav. Lesní rostliny. Praha: SZN, 1966. 07-001-66. S. 116. 
  3. ↑ a b c d e f g Kvetena Ceské republiky = Flora of the Czech Republic / Hrsg.: Bohumil Slavík. Příprava vydání Slavomil Hejny. Praha: Academia 568 s. ISBN 978-80-200-0590-8. 
  4. ↑ PILÁT, UŠÁK, Albert, Otto. Kapesní atlas rostlin. Praha: SPN, 1988. 14-158-86. S. 118. 
  5. ↑ a b c Klíc ke kvetene Ceské republiky. Příprava vydání Zdenek Kaplan. 2. Ed. vyd. Praha: Academia 1168 s. ISBN 978-80-200-2660-6. 
  6. ↑ a b RŮŽIČKA, Vladimír; KOBLÍŽEK, Jaroslav. Kakost nachový (Geranium purpureum), nový druh pro květenu České republiky. Zprávy české botanické společnosti . Česká botanická společnost, 2009 . Dostupné online. 
  7. ↑ a b LHOTSKÁ, KROPÁČ, Marie, Zdeněk. Kapesní atlas semen, plodů a klíčních rostlin. Praha: SPN, 1985. 14-120-85. S. 232. 
  8. ↑ a b KORBELÁŘ, Jaroslav. Naše rostliny v lékařství. Praha: Avicenum, 1970. 08-006-70. S. 168. 
  9. ↑ Geranium robertianum, Pladias . . Dostupné online. 
  10. ↑ Plants of the World Online . Kew Botanical Gardens . Dostupné online. 
  11. ↑ Geranium robertianum L. in GBIF Secretariat (2023) . GBIF Backbone Taxonomy . Dostupné online. 

Literatura

  • KOLEKTIV. Květena České republiky 5. Academia, Praha, 2010
  • KORBELÁŘ, J. Naše rostliny v lékařství. Avicenum, Praha, 1970.
  • LHOTSKÁ, M. - KROPÁČ, Z. Kapesní atlas semen, plodů a klíčních rostlin. SPN, Praha, 1985.
  • MRÁZ, K. - SAMEK, V. Lesní rostliny. SZN, Praha, 1966.
  • PILÁT, K. - UŠÁK, O. Kapesní atlas rostlin. SPN, Praha, 1988.

Externí odkazy