Julius Edgar Lilienfeld

V dnešním světě se Julius Edgar Lilienfeld stalo tématem rostoucího zájmu širokého spektra společnosti. S pokrokem technologie a globalizace nabyla Julius Edgar Lilienfeld nebývalého významu v různých oblastech, od politiky po kulturu, ekonomiku a společnost obecně. Důležitost porozumění a analýzy Julius Edgar Lilienfeld spočívá v jeho dopadu na různé dimenze každodenního života, stejně jako v jeho implikaci v budoucnosti lidstva. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Julius Edgar Lilienfeld a prozkoumáme jeho vliv na dnešní svět.

Julius Edgar Lilienfeld
Narození18. dubna 1882
Lvov
Úmrtí28. srpna 1963 (ve věku 81 let)
Charlotte Amalie
Alma materHumboldtova univerzita
Povolánífyzik, vynálezce, vysokoškolský učitel a elektroinženýr
ZaměstnavatelLipská univerzita
PodpisJulius Edgar Lilienfeld – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius Edgar Lilienfeld (18. dubna 188228. srpna 1963) byl rakouský fyzik židovského původu. Narodil se v Lembergu v Rakousko-Uhersku (nyní Lvov na Ukrajině).

Vzdělání

Dne 18. února 1905 získal titul Ph.D. na Friedrich-Wilhelms-Univerzitě v Německu v Berlíně, stalo se tak po dokončení jeho tamějších studií v letech 1900 k 1904. V roce 1905 začal pracovat ve Fyzikálním institutu na Universitě v Lipsku. Jeho habilizace na docenta proběhla v roce 1910.

Kariéra

Je považován především za vynálezce MOSFETu (v roce 1925) a elektrolytického kondenzátoru v roce 1920. Získal několik patentů k popisu stavby a funkci tranzistoru.

Roku 1919 popsal světle šedé záření viditelné prostým okem na anodě rentgenky. To vzniká dopadem elektronů při nárazu na kovový povrch a bylo po něm pojmenováno jako Lilienfeldovo záření. Jeho původ je vysvětlován excitací plazmonů na kovovém povrchu.

Osobní život

Julius Edgar Lilienfeld (1882 – 1963)

Kvůli vzrůstajícímu antisemitismu emigroval v roce 1927 do USA, kde v roce 1934 získal státní občanství. Oženil se s Američankou Beatrice Ginsburgovou v New Yorku dne 2. května 1926. Žili pak ve Winchesteru, kde pracoval ve funkci ředitele Ergonských výzkumných laboratoří v Maldenu v Massachusetts. V roce 1935 si postavili dům v St. Thomas na Panenských ostrovech. Doufali, že se tím zmírní jeho alergie na pšeničná pole, kterou trpěl. Často cestoval mezi St. Thomas a různými lokalitami USA a stále testoval své nové myšlenky a patentoval své vynálezy.

Lilienfeldovy patenty

  • AMERICKÝ patent 1745175 "Způsob a aparát pro ovládací elektrický proud" získaný v Kanadě 22.10.1925, popisuje zařízení podobné MESFET
  • AMERICKÝ patent 1900018 "Pomůcka na ovládací elektrický proud" podaný 28. 3. 1928, tenkovrstevný MOSFET
  • AMERICKÝ patent 1877140 "Zesilovač pro elektrické proudy" podaný 8. 12. 1928,
  • AMERICKÝ patent 2013564 "Elektrolytický kondenzátor" podaný 29. 8. 1931, elektrolytický kondenzátor

Literatura

  • LILIENFELD, J. E. Die sichtbare Strahlung des Brennecks von Röntgenröhren. Physikalische Zeitschrift. 1919, roč. 20, čís. 12, s. 280. (německy) 
  • BOERSCH, H.; RADELOFF, C.; SAUERBREY, G. Über die an Metallen durch Elektronen ausgelöste sichtbare und ultraviolette Strahlung: An massiven Metallen ausgelöste Strahlung. Zeitschrift für Physik. 1961-08, roč. 165, čís. 4, s. 464–484. Dostupné online . ISSN 1434-6001. doi:10.1007/BF01381902. (německy) 
  • BOERSCH, H.; RADELOFF, C.; SAUERBREY, G. Experimental Detection of Transition Radiation. Physical Review Letters. 1961-07-15, roč. 7, čís. 2, s. 52–54. Dostupné online . ISSN 0031-9007. doi:10.1103/PhysRevLett.7.52. (anglicky) 

Externí odkazy