Jozef Gabriška je téma, které je předmětem studia a debat po celá desetiletí. Jeho význam a dopad na společnost vyvolal neustálý zájem o jeho analýzu a pochopení. Postupem času byl zkoumán z různých úhlů pohledu a snažil se pochopit jeho důsledky a aplikace v různých oblastech. V tomto článku bude k Jozef Gabriška přistupováno z kritické perspektivy a představí různé přístupy a názory, které čtenáři umožní získat širokou a úplnou představu o tomto tématu. Kromě toho budou analyzovány hlavní trendy a poslední vývoj, které poznamenaly jeho vývoj, a nabídne panoramatický pohled na jeho význam v současném kontextu.
Ing. Jozef Gabriška | |
---|---|
poslanec Národního shromáždění ČSSR | |
Ve funkci: 1960 – 1964 | |
Ve funkci: 1964 – 1968 | |
poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1969 – 1971 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSS (KSČ) |
Narození | 29. prosince 1921 |
Úmrtí | 2004 (ve věku 82–83 let) |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jozef Gabriška (29. prosince 1921 - 2004[1])[2]) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Ve volbách roku 1960 byl zvolen za KSS do Národního shromáždění ČSSR za Východoslovenský kraj. Mandát obhájil ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[3][4][5]
K roku 1964 se uvádí profesně jako ředitel Východoslovenských celulózek v Hencovcích.[6] V roce 1968 uváděn coby předseda Krajského národního výboru z obvodu Vranov nad Topľou.[7]
V letech 1967-1968 se zmiňuje jako člen Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska či účastník plenárních zasedání ÚV KSS.[8]
Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Vranov nad Topľou), kde setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1971.[9]