V dnešním světě je Josef Tomášek (lidovecký politik) téma velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Jak čas plynul, Josef Tomášek (lidovecký politik) nabýval na významu v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad a význam Josef Tomášek (lidovecký politik), analyzujeme jeho důsledky v každodenním životě, jeho vývoj v průběhu let a jeho vliv v různých oblastech studia. Od svých počátků až po současnost je Josef Tomášek (lidovecký politik) předmětem debat a úvah a je zásadní pochopit jeho význam v současném kontextu. Proto je nezbytné ponořit se do této analýzy, abychom plně porozuměli tomuto tématu, které je dnes tak aktuální.
Josef Tomášek | |
---|---|
Poslanec Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSL |
Narození | 26. března 1907 Svébohov ![]() |
Úmrtí | 22. srpna 1980 (ve věku 73 let) Svébohov ![]() |
Profese | politik, spisovatel a dramaturg |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Tomášek (26. března 1907 Svébohov – 22. srpna 1980 Svébohov[1][2]) byl český a československý politik Československé strany lidové a poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění. Po roce 1948 politicky pronásledován a vězněn.
Pocházel z chudé vesnice na Zábřežsku. Vystudoval dvouletou hospodářskou školu ve Šilperku (dnes Štíty), odbornou lukařskou školu v Rožnově pod Radhoštěm a reálné gymnázium v Brně. Od mládí byl aktivním členem katolických organizací - mládežnického spolku Omladina a tělocvičné organizace Orel. Působil i v Šamalíkově Svazu lidových zemědělců a ve Svazu absolventů hospodářských škol. Zajímal se i o literární tvorbu, pod pseudonymem Václav Jarský napsal několik nenáročných divadelních her. V letech 1936-1945 byl zaměstnán coby tajemník v Ústředí hospodářských škol v Brně. Po 2. světové válce se vrátil do Svébohova, kde pracoval na rodném hospodářství. Stal se funkcionářem ČSL. Byl členem krajské lidové rady v Olomouci a horlivým stranickým agitátorem.[1]
V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[3] Působil v zemědělském výboru. V parlamentu se orientoval na zemědělská témata a patřil mezi skupinu podobně zaměřených poslanců (Štěpán Benda, Rostislav Sochorec atd.), kteří dokázali až do roku 1948 blokovat komunistické plány na pozemkovou reformu. Odmítali zejména zábor církevní půdy v rámci revize pozemkové reformy.[4][1]
Po únoru 1948 sice nebyl vyloučen z ČSL ani z parlamentu, ale nebyl už navržen na jednotnou kandidátku Národní fronty ve volbách v květnu 1948. V lednu 1949 byl zatčen a v zinscenovaném procesu 1. listopadu 1949 odsouzen na 25 let žaláře. V roce 1960 byl amnestován, poté pracoval v JZD Svébohov. V roce 1963 se dokonce stal předsedou. V době pražského jara se krátce vrátil do politiky, v červnu 1968 byl zvolen předsedou okresního výboru ČSL v Šumperku. Za normalizace odešel z politiky a od roku 1973 do své smrti vedl kroniku své rodné obce.[1]