Josef Skalák

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Josef Skalák a všechny důsledky, které toto téma má v dnešním prostředí. Od jeho historie až po jeho dopad na společnost, přes jeho různé perspektivy a aplikace, do hloubky analyzujeme všechny relevantní aspekty Josef Skalák. Kromě toho se ponoříme do nejnovějších výzkumů a objevů na toto téma a také do názorů odborníků na toto téma. Josef Skalák je bezpochyby vzrušující a neustále se vyvíjející téma, proto si tento článek klade za cíl být průvodcem k lepšímu pochopení jeho důležitosti a významu v dnešní době.

Josef Skalák
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1929
Stranická příslušnost
Členstvíčs. soc. dem.
KSČ
KSČ (leninovci)
čs. soc. dem.
Narození30. října 1874
Křečhoř
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. března 1968 (ve věku 93 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesespisovatel, novinář, politik a překladatel
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Skalák (30. října 1874 Křečhoř[1][2] – 9. března 1968 Praha[3]) byl československý novinář a politik; meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou, později za Komunistickou stranu Československa.

Biografie

V letech 1893-1897 pracoval jako úředník v patentní kanceláři v Praze. Už koncem 19. století patřil do skupiny studentů, kteří v rámci pokrokářského hnutí tíhli k socialistickým proudům. Z jejich iniciativy pak roku 1896 vznikla Strana pokrokových socialistů. Později přešel do sociální demokracie, kde byl redaktorem listu Právo lidu. V letech 1918-1920 zároveň působil jako vedoucí redaktor revue Akademie. Používal i pseudonym Józa Skalák.[4][3]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[5] Zvolen byl za sociální demokraty, v průběhu volebního období přešel do nově vzniklé KSČ.[6] Během rozkolu v sociální demokracii roku 1920 patřil k hlavním postavám levicové frakce.[7]

Podle údajů k roku 1920 byl profesí ředitelem listu Právo lidu, bytem na Královských Vinohradech.[8] Později se stal redaktorem komunistického deníku Rudé právo. Překládal z ruštiny a francouzštiny. Byl autorem politických a společenskovědních publikací.[3] V roce 1924 je zmiňován jako úředník administrace Rudého Práva na Královských Vinohradech.[2]

V parlamentních volbách v roce 1925 získal za komunisty senátorské křeslo v Národním shromáždění. V roce 1929 byl v souvislosti s nástupem skupiny mladých, radikálních komunistů (takzvaní Karlínští kluci), kteří do vedení KSČ doprovázeli Klementa Gottwalda, odstaven od moci a vyloučen z KSČ. V parlamentu se stal členem nového poslaneckého klubu nazvaného Komunistická strana Československa (leninovci). V senátu zasedal do roku 1929.[9] Po V. sjezdu KSČ v roce 1929, kdy převládlo radikální křídlo okolo Klementa Gottwalda, se pak Skalák vrátil do sociální demokracie.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. : Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1313. 
  2. ↑ a b NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... : Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Skalák, Josef, 1874–1968 . svk7.svkkl.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-25. 
  4. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 318–319, 322–323. 
  5. ↑ Josef Skalák . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  7. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 714. 
  8. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  9. ↑ jmenný rejstřík . Senát Parlamentu České republiky . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-15. 
  10. ↑ PRVNÍ BOJ O LIDOVÝ DŮM. Poznámky k 90. výročí tragického rozštěpu socialistického dělnického hnutí v ČSR. . masarykovaakademie.cz . Dostupné online. 

Externí odkazy