V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Josef Skalák a všechny důsledky, které toto téma má v dnešním prostředí. Od jeho historie až po jeho dopad na společnost, přes jeho různé perspektivy a aplikace, do hloubky analyzujeme všechny relevantní aspekty Josef Skalák. Kromě toho se ponoříme do nejnovějších výzkumů a objevů na toto téma a také do názorů odborníků na toto téma. Josef Skalák je bezpochyby vzrušující a neustále se vyvíjející téma, proto si tento článek klade za cíl být průvodcem k lepšímu pochopení jeho důležitosti a významu v dnešní době.
Josef Skalák | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1925 | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1925 – 1929 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | čs. soc. dem. KSČ KSČ (leninovci) čs. soc. dem. |
Narození | 30. října 1874 Křečhoř ![]() |
Úmrtí | 9. března 1968 (ve věku 93 let) Praha ![]() |
Profese | spisovatel, novinář, politik a překladatel |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Skalák (30. října 1874 Křečhoř[1][2] – 9. března 1968 Praha[3]) byl československý novinář a politik; meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou, později za Komunistickou stranu Československa.
V letech 1893-1897 pracoval jako úředník v patentní kanceláři v Praze. Už koncem 19. století patřil do skupiny studentů, kteří v rámci pokrokářského hnutí tíhli k socialistickým proudům. Z jejich iniciativy pak roku 1896 vznikla Strana pokrokových socialistů. Později přešel do sociální demokracie, kde byl redaktorem listu Právo lidu. V letech 1918-1920 zároveň působil jako vedoucí redaktor revue Akademie. Používal i pseudonym Józa Skalák.[4][3]
V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[5] Zvolen byl za sociální demokraty, v průběhu volebního období přešel do nově vzniklé KSČ.[6] Během rozkolu v sociální demokracii roku 1920 patřil k hlavním postavám levicové frakce.[7]
Podle údajů k roku 1920 byl profesí ředitelem listu Právo lidu, bytem na Královských Vinohradech.[8] Později se stal redaktorem komunistického deníku Rudé právo. Překládal z ruštiny a francouzštiny. Byl autorem politických a společenskovědních publikací.[3] V roce 1924 je zmiňován jako úředník administrace Rudého Práva na Královských Vinohradech.[2]
V parlamentních volbách v roce 1925 získal za komunisty senátorské křeslo v Národním shromáždění. V roce 1929 byl v souvislosti s nástupem skupiny mladých, radikálních komunistů (takzvaní Karlínští kluci), kteří do vedení KSČ doprovázeli Klementa Gottwalda, odstaven od moci a vyloučen z KSČ. V parlamentu se stal členem nového poslaneckého klubu nazvaného Komunistická strana Československa (leninovci). V senátu zasedal do roku 1929.[9] Po V. sjezdu KSČ v roce 1929, kdy převládlo radikální křídlo okolo Klementa Gottwalda, se pak Skalák vrátil do sociální demokracie.[10]