Tento článek se bude zabývat tématem Josef František Seilern-Aspang z různých úhlů pohledu s cílem ponořit se do jeho relevance a dopadu dnes. Josef František Seilern-Aspang upoutal pozornost různých sektorů díky svému vlivu na společnost, ekonomiku, politiku a kulturu. V dalších řádcích bude analyzován jeho původ, vývoj, výzvy a příležitosti, stejně jako jeho vliv na sociální a technologické změny. Kromě toho budou zkoumány různé studie a výzkumy, které vrhly světlo na Josef František Seilern-Aspang a jeho vztah k dalším jevům. Stručně řečeno, tento článek si klade za cíl nabídnout globální a aktualizovanou vizi Josef František Seilern-Aspang s cílem přispět k debatě a úvahám na toto téma, které je dnes tak aktuální.
Josef František Seilern-Aspang | |
---|---|
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1865 – 1868 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Str. konz. velkostatku |
Narození | 14. září 1823 Vídeň ![]() |
Úmrtí | 18. června 1868 (ve věku 44 let) Štýrský Hradec ![]() |
Choť | Elisa von Stürgkh |
Rodiče | Josef August Seilern-Aspang Marie Leopoldina Zichyová |
Děti | František Seilern |
Příbuzní | Karel Maxmilian Seilern-Aspang (bratr) Karel František Seilern (synovec) Julius Seilern (synovec) |
Profese | politik |
Ocenění | Řád svatého Řehoře Velikého Řád Božího hrobu Císařský rakouský řád Leopoldův |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef František Seilern-Aspang, též Josef Maria,[1] německy Josef Franz Graf von Seilern und Aspang, celým jménem Joseph Maria Franz Johann Nepomuk Nikolaus Graf von Seilern und Aspang[2] (14. září 1823 Vídeň[2] – 18. června 1868[2][3][4] Štýrský Hradec[3][4]), byl rakouský šlechtic z rodu Seilern a politik působící zčásti na Moravě; poslanec Moravského zemského sněmu.
Hrabě Josef František Seilern-Aspang pocházel ze šlechtického rodu Seilern und Aspang.[5] Otec Josef August Seilern-Aspang zemřel roku 1861, matkou byla Marie Leopoldina Zichyová. Jeho bratrem byl hrabě Karel Maxmilian Seilern-Aspang (1825–1905), který byl rovněž politicky aktivní, stejně jako synovec Karel František Seilern (1852–1916). Jeho manželkou byla Elisa von Stürgkh (1838–1909). Jejich synem byl František Seilern (1859–1919).[2]
Měl titul císařského komořího a armádního rytmistra. Byl mu udělen Řád svatého Řehoře Velikého (velkokříž), Řád Božího hrobu a Císařský rakouský řád Leopoldův. Byl čestným rytířem Německého řádu. Patřila mu fideikomisní panství Litschau v Dolních Rakousích a na Moravě Lukov a Kralice na Hané. Dále byl spoluvlastníkem statků Kurovice, Martinice a Střebětice.[4]
V 2. polovině 19. století se zapojil i do vysoké politiky. V doplňovacích zemských volbách 22. listopadu 1865 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii velkostatkářskou, I. sbor. Mandát zde obhájil v zemských volbách v lednu 1867 i krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[6] V roce 1867 se uvádí coby konzervativec (Strana konzervativního velkostatku).[7] Poslancem byl až do své smrti roku 1868. Pak byla vypsána doplňovací volba.[8]
Zemřel v červnu 1868 poté, co byl narychlo ve vážném zdravotním stavu dopraven z Říma do Štýrského Hradce. Zde došlo k jeho úmrtí ve vile rodu Preindlsbergerů na Rosenbergu.[3] Zemřel po dlouhé nemoci ve 45. roce svého života.[4]