Josef Emanuel Hibsch

Tento článek se bude věnovat tématu Josef Emanuel Hibsch, které bylo předmětem zájmu a debat v různých oblastech. Josef Emanuel Hibsch upoutal pozornost výzkumníků, odborníků i široké veřejnosti díky své relevanci v současném kontextu. Za účelem poskytnutí komplexního a podrobného pohledu na Josef Emanuel Hibsch budou analyzovány relevantní aspekty, historické pozadí, budoucí perspektivy a možné důsledky. Tento průzkum nám umožní pochopit význam Josef Emanuel Hibsch v dnešní společnosti a jeho vliv v různých oblastech. V celém článku budou zkoumány různé přístupy, názory a empirické důkazy, které přispějí k obohacení pochopení Josef Emanuel Hibsch a jeho důsledků.

Prof. Josef Emanuel Hibsch
Josef Emanuel Hibsch
Josef Emanuel Hibsch
Narození26. března 1852
Homole u Panny
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. listopadu 1940 (ve věku 88 let)
Vídeň
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Oborgeologie
OceněníSilver Leibniz medal (1913)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Emanuel Hibsch (26. března 1852, Homole u Panny[1]4. listopadu 1940, Vídeň) byl geolog a jeden z nejvýznamnějších evropských vulkanologů[2] specializující se zejména na oblast Českého středohoří, které kompletně zmapoval. Působil jako profesor na Zemědělské akademii (Königlich Böhmischen Landwirtschaftlichen Akademie) v severočeském Děčíně. Zasadil se o záchranu geologicky unikátních lokalit, jako jsou Panská skála, Vrkoč či Komorní hůrka, které jsou chráněné jako národní přírodní památky.[3]

Fotogalerie z Hibschova rodiště

Odkazy

Kladívko, poznámky a vzorky hornin J. E. Hibsche na výstavě "Minerály Českého středohoří" v Muzeu města Ústí nad Labem (2017/2018)

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Homole u Panny
  2. Toulavá kamera: Sopky v Českém středohoří . Česká televize . Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. ULRYCH, Jaromír. Josef Emanuel Hibsch – syn sopečného pohoří. Vesmír. 1997, čís. 11, s. 632. Dostupné online. ISSN 0042-4544. 

Související články

Externí odkazy