V tomto článku se budeme zabývat tématem Josef Bretfeld a prozkoumáme jeho mnoho aspektů a jeho význam pro dnešek. Josef Bretfeld je téma, které časem vzbudilo zájem a zvědavost, rozproudí debaty a názory v různých oblastech a zanechalo ve společnosti své stopy. V tomto směru budeme analyzovat různé pohledy na Josef Bretfeld, ponoříme se do jeho původu, vývoje a dopadu na současnou kulturu. Od svého dopadu na každodenní život až po jeho implikace v profesionální oblasti je Josef Bretfeld zásadním tématem, které si zaslouží podrobné prozkoumání a které nás vybízí k zamyšlení nad jeho vlivem na naše životy.
Josef Bretfeld z Kronenburgu | |
---|---|
![]() Josef Bretfeld z Kronenburgu | |
Narození | 1729![]() |
Úmrtí | 1809 (ve věku 79–80 let) Praha ![]() |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | právník a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
Znám jako | právník, rektor pražské univerzity |
Děti | František Josef Chlumčanský z Bretfeldu |
Funkce | rektor Univerzity Karlovy (1793) rektor Univerzity Karlovy (1797) rektor Univerzity Karlovy (1805) rektor Univerzity Karlovy (1809) rektor Univerzity Karlovy (1813) … více na Wikidatech |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Bretfeld z Kronenburgu (německy Joseph von Bretfeld zu Kronenburg, 1729 – 24. srpna 1820, Praha) byl český šlechtic z rodu Bretfeldů, právník, univerzitní profesor, byl celkem šestkrát zvolen rektorem pražské univerzity.
Byl synem Johanna Georga Bretfelda a Veroniky Herguetové.
Stal se doktorem práv, působil jako státní obhájce a od roku 1787 jako kancléř pražské arcibiskupské konzistoře. Byl profesorem a šestkrát se stal i rektorem pražské univerzity.
Byl rytířem řádu sv. Václava (pasován roku 1792 při korunovaci Františka I. na českého krále)[1] a strážcem české koruny za rytířský stav. V roce 1792 byl Josef Bretfeld povýšen do stavu říšského svobodného pána. Byl i známou osobností pražského společenského života a sběratelem obrazů a knih.[2]
Poprvé se oženil v roce 1764 s Theresií Waibelovou z Braitfeldtu (asi 1746–1771), s níž měl 2 syny, Antonína (kolem 1767–1830) a Emanuela (1771–1840).
Z druhého manželství uzavřeného roku 1772 s Marií Annou Chlumčanskou (1753–1819) se narodil syn František Josef Bretfeld-Chlumčanský (1777–1839), právník a univerzitní profesor ve Vídni. Dcera Tereza se vdala za hraběte Prokopa Lažanského z Bukové, s nímž měla mimo jiné syna Leopolda Lažanského z Bukové.
Bratr jeho manželky Václav Leopold Chlumčanský se stal v roce 1814 pražským arcibiskupem a primasem českého království.
V roce 1765 zakoupil dům "U zimy a léta" na Malé Straně v Praze, zvaný pak po něm Bretfeldovský palác. Dal jej téhož roku přestavět na honosné rodinné sídlo, které si zachovalo název Bretfeldovský palác (v roce 1823 Josefova dcera z druhého manželství Teresie, provdaná hraběnka Lažanská, palác prodala). Od bratra své manželky Václava Chlumčanského odkoupil roku 1783 panství Veselíčko, kde nechal přestavět zámek.[3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph_von_Bretfeld na německé Wikipedii.
Předchůdce: Jan Diesbach |
![]() |
rektor Univerzity Karlovy Josef rytíř z Bretfeldu 1793 |
![]() |
Nástupce: Jiljí Bartoloměj Chládek |
Předchůdce: Antonín Strnad |
![]() |
rektor Univerzity Karlovy Josef rytíř z Bretfeldu 1797 |
![]() |
Nástupce: Kašpar Rojko |
Předchůdce: Jan Goskho ze Sachsenthalu |
![]() |
rektor Univerzity Karlovy Josef rytíř z Bretfeldu 1805 |
![]() |
Nástupce: František Xaver Hain |
Předchůdce: Václav Lenhard |
![]() |
rektor Univerzity Karlovy Josef rytíř z Bretfeldu 1809 |
![]() |
Nástupce: Karel František Fischer |
Předchůdce: Jan Nepomuk Grün |
![]() |
rektor Univerzity Karlovy Josef rytíř z Bretfeldu 1813 |
![]() |
Nástupce: František Pitroff |
Předchůdce: Alois Martin David |
![]() |
rektor Univerzity Karlovy Josef rytíř z Bretfeldu 1817 |
![]() |
Nástupce: Karel František Fischer |