Následující článek se bude věnovat tématu John Benbow, které je dlouhodobě předmětem velkého zájmu. John Benbow je téma, které vyvolalo debatu v různých oblastech a vzbudilo v mnohých zvědavost. V průběhu historie byl John Benbow předmětem studia a výzkumu, což vedlo k významným objevům a pokroku v chápání tohoto tématu. Prostřednictvím tohoto článku budou prozkoumány různé aspekty související s John Benbow, ponoříme se do jeho důležitosti, dopadu a možných důsledků v různých kontextech. Kromě toho budou analyzovány různé perspektivy a přístupy, aby bylo možné lépe porozumět John Benbow a jeho dnešním důsledkům.
John Benbow | |
---|---|
![]() John Benbow | |
Narození | 10. březen 1653![]() |
Úmrtí | 4. listopad 1702 Port Royal, Jamajka |
Děti | Martha Benbow |
Příbuzní | Elizabeth Stringer[1] (vnučka) |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | Viceadmirál |
Doba služby | 1678–1702 |
Sloužil | ![]() |
Složka | ![]() |
Války | Války Velké aliance Války o dědictví španělské |
![]() |
John Benbow (10. března 1653 – 4. listopadu 1702) byl legendární anglický admirál bojující ve válkách Velké aliance a válkách o dědictví španělské.
Nejvíce jej proslavila jeho poslední bitva: 19. srpna 1702 napadla eskadra 7 britských lodí admirála Benbowa poblíž jihoamerického města Santa Marty čtyři francouzské lodě. To, co následovalo, představuje jeden z nejslavnějších a zároveň nejostudnějších okamžiků Royal Navy. Několik anglických kapitánů totiž odmítlo podpořit svoji vlajkovou loď při pronásledování a boji s nepřítelem. Ačkoliv tehdy byla Benbowova eskadra znatelně silnější než francouzská, admirál Benbow musel bojovat proti přesile. Jeho kapitáni ho nepodpořili ani poté, co získal v boji znatelnou převahu a dvě z francouzských lodí silně poškodil. Jejich jednání tak umožnilo Francouzům uprchnout z boje.
Benbow, který byl v bitvě těžce raněn (přišel o nohu), zemřel po návratu na Jamajku, neboť se mu do rány dostala sněť. Těsně před smrtí si mohl přečíst list od svého protivníka, admirála Jeana du Casse, který mu vyjadřoval svůj obdiv a o kapitánech, kteří pod záminkami slabého větru odmítali podpořit svého admirála, napsal, že by měli být oběšeni, neboť si to zaslouží.[2][3] Dva z Benbowových kapitánů byli posléze pro zbabělost před tváří nepřítele skutečně odsouzeni k smrti a popraveni zastřelením.