V dnešní době se Johann Jakob Balmer stalo tématem velkého významu v různých oblastech. Význam Johann Jakob Balmer roste díky jeho dopadu na společnost, ekonomiku, vědu, technologii, politiku a kulturu. Od historického přístupu až po jeho relevanci dnes byl Johann Jakob Balmer předmětem zájmu a analýz odborníků z různých oborů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Johann Jakob Balmer a jeho vliv v dnešním světě, stejně jako možné důsledky a výzvy, kterým tento neustále se vyvíjející fenomén čelí.
Johann Jakob Balmer | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1. května 1825 Lausen |
Úmrtí | 12. března 1898 (ve věku 72 let) Basilej, ![]() |
Alma mater | Technologický institut v Karlsruhe Univerzita v Basileji Humboldtova univerzita |
Pracoviště | Univerzita v Basileji |
Obory | matematika a fyzika |
Příbuzní | Luc Balmer (vnuk ze synovy strany) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Jakob Balmer (1. května 1825 Lausen – 12. března 1898 Basilej) byl švýcarský matematik a fyzik.
Vystudoval na univerzitách v Karlsruhe a Berlíně. Doktorský titul (Ph.D.) obdržel na Univerzitě v Basileji. Doktorskou práci věnoval tématu cykloidy.[1] Od roku 1859 až do své smrti učil na dívčí střední škole v Basileji, v letech 1865-1890 měl také přednášky na Basilejské univerzitě. Dlouho se zabýval hlavně geometrií, spektry, která ho nakonec nejvíce proslavila, se začal zaobírat až v závěru života.[2]
Jeho nejoceňovanějším příspěvkem byl vzorec pro výpočet vlnové délky viditelných spektrálních čar atomu vodíku. U té příležitosti definoval tzv. základní číslo vodíku, které se dnes nazývá Balmerova konstanta. Jeho jméno nese též tzv. Balmerova série, tedy série spektrálních čar ve spektru atomů vodíku, které vznikají při přechodu elektronů mezi druhou energetickou hladinou a vyššími hladinami. Vycházel přitom z měření Anderse Jonase Ångströma. Balmerovy objevy položily základy Bohrově teorii stavby atomu.
Na Měsíci je po Balmerovi pojmenován kráter.