V dnešním světě je Johann Friedrich Pfaff problém, který ve společnosti získal velký význam a významně ovlivňuje různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku vzbuzuje Johann Friedrich Pfaff rostoucí zájem a vyvolává intenzivní debaty v různých oblastech, které se dnes staly klíčovým tématem diskusí. Abychom lépe porozuměli Johann Friedrich Pfaff a jeho vlivu na svět, je nezbytné analyzovat jeho různé dimenze a prozkoumat různé perspektivy, které v tomto ohledu existují. Proto se v tomto článku ponoříme do světa Johann Friedrich Pfaff, prozkoumáme jeho původ, vývoj a dopad na dnešní společnost.
Johann Friedrich Pfaff | |
---|---|
![]() | |
Narození | 22. prosince 1765 Stuttgart |
Úmrtí | 21. dubna 1825 (ve věku 59 let) Halle |
Alma mater | Karlsschule Stuttgart (1774–1785) Univerzita v Göttingenu (1785–1787) |
Pracoviště | Helmstedtská univerzita (1788–1810) Univerzita Martina Luthera v Halle (1810–1825) |
Obor | matematická analýza |
Příbuzní | Wilhelm Pfaff (bratr) Friedrich Pfaff (synovec)[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Friedrich Pfaff (někdy psán Friederich; 22. prosince 1765 – 21. dubna 1825) byl německý matematik, jeden z nejvýznamnějších německých matematiků 19. století. Byl předchůdcem německé školy matematického myšlení, která pod vedením Carla Friedricha Gausse a jeho následovníků do značné míry určovala směr, kterým se matematika vyvíjela během devatenáctého století.
Rané vzdělání Pfaff získal na stuttgartské vojenské škole Carlsschule, kde se setkal s Friedrichem Schillerem, svým celoživotním přítelem. Jeho matematické schopnosti se projevily už v mládí. Studoval v Göttingenu u Abrahama Gotthelfa Kästnera a v roce 1787 odešel do Berlína a studoval praktickou astronomii u J. E. Bodeho. V roce 1788 se Pfaff stal profesorem matematiky v Helmstedtu, kde působil do roku 1810, kdy byla tato univerzita zrušena. Pak se stal profesorem matematiky na univerzitě v Halle, kde zůstal po zbytek svého života.
Pfaff studoval matematické řady a integrální počet a je známý svou prací o parciálních diferenciálních rovnicích; byl také učitelem Carla Friedricha Gausse a Augusta Möbia. Jeho dvě hlavní práce jsou Disquisitiones analyticae maxime ad calculum integralem et doctrinam serierum pertinentes (Helmstädt, 1797) a „Methodus generalis, aequationes differentiarum particularum, necnon aequationes diferencies vulgares, utrasque primi ordinis inter quotcumque variabiles integrandi“ v Abhandlungen der Königlichen Akademie der Wissenschaften zu Berlin (1814–1815).
Pfaffův bratr Johann Wilhelm Andreas Pfaff byl profesorem čisté a aplikované matematiky. Další bratr Christian Heinrich Pfaff byl profesorem medicíny, fyziky a chemie.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Friedrich Pfaff na anglické Wikipedii.