Johana Beatrix z Ditrichštejna
Johana Beatrix z Ditrichštejna je dnes vysoce aktuální a aktuální téma, které přitahuje pozornost odborníků i laické veřejnosti. Je to téma, které nenechává nikoho lhostejným, protože jeho dopady mohou být velmi významné v různých oblastech společnosti. Z tohoto důvodu je důležité ponořit se hlouběji do Johana Beatrix z Ditrichštejna, abyste pochopili jeho dopad a vyvolali o něm informovanou debatu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Johana Beatrix z Ditrichštejna, od jeho původu a vývoje až po jeho možné důsledky v budoucnosti. Kromě toho budeme analyzovat různé pohledy na Johana Beatrix z Ditrichštejna s cílem obohatit znalosti a poskytnout ucelenější a globálnější vizi na toto téma.
| Johana Beatrix z Ditrichštejna a Mikulova | |
|---|---|
| Kněžna z Ditrichštejna a Mikulova (1625–1644), kněžna lichtenštejnská | |
 Erb Ditrichštejnů | |
| Doba vlády | 6. srpna 1644 – 26. března 1676 (31 let panování) |
| Tituly | Její Jasnost kněžna z Ditrichštějna, Mikulova a Lichtenštejna |
| Narození | 1625 Vídeň, Rakouské arcivévodství / Svatá říše římská |
| Úmrtí | 26. března 1676 (ve věku 50–51 let) Brno, Markrabství moravské / Svatá říše římská |
| Pohřbena | Kostel Narození Panny Marie ve Vranově u Brna |
| Předchůdce | Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory |
| Potomci | Jan Adam I. z Lichtenštejna a Eleonora Marie z Lichtenštejna |
| Rod | sňatkem kněžna z Lichtenštejna |
| Dynastie | Mikulovští Ditrichštejnové, |
| Otec | Maxmilián z Ditrichštejna |
| Matka | Anna Marie Františka z Lichtenštejna |
| Příbuzní | Ferdinand Josef z Ditrichštejna (bratr) Marie Terezie Anna z Lichtenštejna, Marie Dominika z Lichtenštejna, Marie Alžběta z Lichtenštejna[1][2], Karl Joseph von Liechtenstein[1], Franz Dominic von Liechtenstein[1], Gabriela z Lichtenštejna[1] a Marie Antonie z Lichtenštejna (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kněžna Johana Beatrix z Ditrichštejna a Mikulova (1625, Vídeň – 26. března 1676, Brno) byla moravská šlechtična, původem kněžna z Ditrichštejna a Mikulova a sňatkem kněžna lichtenštejnská.[3]
Život
Johana Beatrix se narodila ve Vídni jako dcera diplomata a státníka Maxmiliána z Ditrichštejna a jeho manželky Anny Marie Františky z Lichtenštejna.
Byla první z rodu mikulovských Ditrichštejnů, provdaná do knížecího rodu Lichtenštejnů. Druhou byla její neteř, Edmunda Marie, rozená kněžna z Ditrichštejna a Mikulova.
Manželství a děti
6. srpna 1644 se Johana Beatrix provdala za svého strýce z matčiny strany, knížete Karla Eusebia z Lichtenštejna (1611–1684).
Z tohoto svazku se narodilo devět dětí:
- Eleonora Marie (1647–1704), provdaná za knížete Jana Seyfrieda z Eggenberka (1644–1713)
- Anna Marie (1648–1654), zemřela jako dítě
- Marie Tereza (1649–1716), provdaná poprvé za Jakuba Leslieho († 1691), a podruhé za Jana Baltazara z Wagensörgu, hraběte ze Sonneggu († 1693)
- Johana Beatrix (1650–1672), provdaná za knížete Maxmiliána Jakuba z Lichtenštejna (1641–1709)
- Dominik Eusebius († 1652)
- Karel Josef († 1652)
- František Eusebius (1654–1655), zemřel jako dítě
- Cecílie († 1655)
- Jan Adam I. Ondřej (1662–1712), ženatý se svou sestřenicí, kněžnou Erdmundou Terezou (1662–1737)
Johana Beatrix zemřela 26. března 1676 v Brně.
