Jistebník (nádraží)

V rámci Jistebník (nádraží) dnes najdeme velmi aktuální a zajímavé téma. Toto téma vyvolalo debaty, diskuse a úvahy v různých oblastech, od politiky po vědu, včetně kultury a společnosti obecně. Je to téma, které nás vybízí k zamyšlení nad základními aspekty života, ke zpochybňování našich přesvědčení a hledání odpovědí na otázky, které nás provázejí celou historií. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit ponořit do Jistebník (nádraží), prozkoumat jeho různé aspekty, analyzovat jeho důsledky a nabídnout kritický a analytický pohled na téma, které se týká nás všech.

Jistebník
Výpravní budova v roce 2012
Výpravní budova v roce 2012
StátČeskoČesko Česko
KrajMoravskoslezský
MěstoJistebník
Souřadnice49°44′56,55″ s. š., 18°9′3,36″ v. d.
Jistebník
Jistebník
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice336545
TraťPřerov–Bohumín
Nadmořská výška230 m n. m.
V provozu od1880
Zabezpečovací zařízeníESA 11
Nástupiště (nástupní hrany)2(3)
Prodej jízdenekAno
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaBariérové WCČekárna pro cestujícíVeřejné parkovištěPlatba v Eurech
Kód památky49796/8-3978 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jistebník (dříve Stiebnig)[1] je železniční stanice na trati Přerov–Bohumín, původní železniční trať společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda (součást II. železničního rychlostního koridoru) v obci Jistebník.

Historie

Výstavba probíhala v roce 1844 do roku 1847. Výstavbu trati řídil Karl Hummel. V letech 1960–1963 byla trať elektrizována.

Výstavba II. koridoru ČD probíhala v letech 1999–2001 a v roce 2012 byl zaveden pravostranný provoz.[2]

Od 29. května 2009 je stanice dálkově řízena z CDP Přerov.[3]

Stanice

Železniční trať v roce 1844 měla jednu kolej. V roce 1880 byla na žádost obcí Jistebník a Košatky zřízena zastávka s malou čekárnou. V roce 1889 se stala stanicí křižovací se čtyřmi kolejemi. V tomto období byla postavena výpravní budova, záchodky (samostatně stojící), zděné skladiště na zboží s odbočnou kolejí, váhou a při zhlavích dřevěné budky stavědel. V roce 1900 byl při severním zhlaví v km 253,3 postaven strážní domek z režného zdiva. V letech 1999 až 2002 byla ve stanici odstraněna budova reléové stanice a na její místo postavena provozní budova, která koresponduje s původními stavbami. Byla postavena z neomítaného cihelného zdiva, obdobných materiálů se použilo k výstavbě výtahových šachet a přístřešků na ostrovních nástupištích.[4]

Výpravní budova

V roce 1889 byla vybudována výpravní budova podle plánu architekta Antona Dachlera. Výpravní budova, která je obdélného půdorysu s postranními dvouosými rizality, je postavena podle typizovaného projektu (Normalplan No 42) z režného cihelného zdiva. Plochy z červeného cihelného zdiva jsou kombinované se světlými prvky vystupujících říms a lizén. Původní okna byla obdélná v šambránách s ušima završená přímým kamenným záklenkem. Vestibul byl průchozí (s pokladním okénkem) a byl i čekárnou III. třídy. I. a II. třída měly společnou čekárnu. V přízemí byla dopravní kancelář, místnost přednosty, c.k. pošta, dělnická kasárna a příslušenství. V patře třípokojový byt a dva dvoupokojové byty s kuchyněmi a společným příslušenstvím na chodbě.[5][6] Výpravní budova byla v roce 1998 prohlášena kulturní památkou České republiky.[7]

Obytný dům

Pro zajištění kvalifikované a spolehlivé pracovní síly a především jejich dosažitelnost byly pro zaměstnance dráhy stavěny obytné domy v blízkosti železnice. V roce 1900 byl postaven podle typizovaného plánu (Normalplan 156 a 157) služební obytný dům pro osm rodin vedle budovy výpravny. Na kamenné podezdívce je postaven patrový dům se středním tříosým rizalitem z režného cihelného zdiva s cihlovými záklenky. V patrech byly tři dvoupokojové byty s kuchyní a jeden jednopokojový byt s kuchyní. Sociální zařízení bylo společné pro každé patro. Vstup byl z přednádraží do chodeb (schodiště) v tříosém rizalitu.[8]

Služby ve stanici

V železniční zastávce jsou cestujícím poskytovány tyto služby: vnitrostátní pokladní přepážka (ČD), možnost platit v eurech, platba platební kartou, bezbariérové WC, čekárna, půjčovna kol ČD Bike, úschovna zavazadel.[9] V blízkosti je veřejné parkoviště a zastávka autobusové dopravy.

Turistické trasy[10]

  • zelená turistická značka zelená turistická trasa vede z Klimkovic (Jodové lázně) přes Jistebník k přehradní nádrži Žermanice
  • modrá turistická značka modrá turistická cesta začíná v Jistebníku vede kolem Jistebnických rybníků a přes Poodří do Suchdolu nad Odrou.

Provoz osobní dopravy

Vlaky ČD na linkách Esko S3, S4 a S8 jsou integrovány v systému ODIS.[11] Ve stanici zastavují osobní vlaky ve směrech Bohumín, Hranice na Moravě, Mošnov, Ostrava Airport, Ostrava hlavní nádraží, Ostrava Kunčice, Ostrava střed, Ostrava-Svinov, Petrovice u Karviné, Studénka, Suchdol nad Odrou a Štramberk.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 160. 
  2. ↑ Od nového jízdního řádu (9. 12. 2012) zavádí SŽDC na trati Břeclav – Přerov – Bohumín pravostranný provoz. www.szdc.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-17. 
  3. ↑ BÉBAR, Zdeněk. Železniční trať z Přerova do Polanky nad Odrou je nově řízena dálkově. Reportér AŽD Praha. 2009, čís. 2. Dostupné online. 
  4. ↑ Borovcová ... c.d., s. 136
  5. ↑ Borovcová... c.d., s. 35
  6. ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží (Architektura a stavební vývoj) I. díl. Litoměřice: , 2003. 162 s. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 80-902706-8-9. S. 75. 
  7. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 162847 : Železniční stanice Jistebník. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  8. ↑ Borovcová ... c.d., s. 57
  9. ↑ Jistebník. www.cd.cz . . Dostupné online. 
  10. ↑ Jistebník - žst.. www.turistika.cz . 2006-02-14 . Dostupné online. 
  11. ↑ Schéma železnice. kodis.cz . . Dostupné online. 
  12. ↑ Jistebník - Příjezdy a odjezdy vlaků 2023. Želpage.cz . . Dostupné online. 

Literatura

  • BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava : NPÚ, ÚOP v Ostravě
  • 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava 2001

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Jistebník na Wikimedia Commons
Železniční trať Přerov–Bohumín