Jirkovská pánev

Tento článek se bude věnovat tématu Jirkovská pánev, které upoutalo pozornost jednotlivců z různých oborů a zájmů. Jirkovská pánev byl v průběhu času předmětem studia, debat a úvah, jeho důsledky a relevance jsou v oblasti _var2 nesporné. Prostřednictvím komplexního přístupu budou prozkoumány různé perspektivy, výzkumy a názory týkající se Jirkovská pánev, aby bylo možné poskytnout úplný a aktualizovaný pohled na toto téma. Tento článek si klade za cíl poskytnout podrobnou a kritickou vizi Jirkovská pánev, od jeho dopadu na společnost až po jeho důsledky na individuální úrovni, s cílem obohatit znalosti a porozumění těm, kdo jej čtou.

Jirkovská pánev
Krajina mezi Jirkovem, Zaječicemi a Otvicemi
Krajina mezi Jirkovem, Zaječicemi a Otvicemi
Rozloha135,49 km²
Nadřazená jednotkaChomutovsko-teplická pánev
Sousední
jednotky		Bolebořská vrchovina
Rudolická hornatina
Komořanská kotlina
Bořeňské středohoří
Blažimská plošina
Údlická kotlina
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Jirkovská pánev
Jirkovská pánev
Horninyjíly, písky
PovodíBílina
Souřadnice50°28′27″ s. š., 13°31′54″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jirkovská pánev je geomorfologický okrsek ve střední části Chomutovsko-teplické pánve na rozhraní okresů Chomutov a Most. Velká část jejího povrchu byla změněna těžbou hnědého uhlí.[1]

Poloha a sídla

Pánev se nachází přibližně mezi Chomutovem, Mostem a Havraní. Jihozápadní hranice probíhá od Velemyšlevsi k Chomutovu po levém okraji údolí Chomutovky. Severozápadní hranici tvoří úpatí Krušných hor. Hranice na severovýchodě je vzhledem k činnosti hnědouhelných lomů nezřetelná, ale u Mostu vytváří výběžky, díky kterým Jirkovská pánev za tří stran obklopuje vrch Ressl. Od Mostu vede hranice směrem na jih k Lišnici, kde se stáčí na západ přes Havraň k Saběnicím a znovu na jih k Velemyšlevsi. Další obce uvnitř pánve jsou Otvice, Vrskmaň, Strupčice, Malé Březno, Pesvice, Všestudy a Bílence.[2]

Geologie a geomorfologie

Rekultivovaná výsypka mezi Strupčicemi a Malým Březnem
Údlické doubí

Geologickým podložím pánve jsou miocenní jezerní jíly a písky mosteckého souvrství se slojemi hnědého uhlí. Na nich se vytvořil erozně denudační povrch meziúdolních hřbetů a široce rozevřených údolí s občasnými výskyty drobných porcelanitových suků. Na úpatí Krušných hor vznikly říční náplavové kužely a haldy a říční terasy podél Bíliny.[3] Zejména západní část území byla výrazně pozměněna povrchovou těžbou hnědého uhlí v Lomu ČSA a Lomu Vršany, mezi kterými vede Ervěnický koridor.

V geomorfologickém členění Česka je okrsek s označením IIIA-3B-4 součástí celku Mostecká pánev a podcelku Chomutovsko-teplická pánev.[3] Na jihozápadě sousedí s Údlickou a na severovýchodě s Komořanskou kotlinou. Severozápadní hranici tvoří krušnohorské okrsky Bolebořská vrchovina a Rudolická hornatina. Východní část, která zasahuje k Mostu, hraničí s okrskem Bořeňské středohoří a na jihovýchodě přechází v Blažimskou plošinu v Žatecké pánvi.[1]

Vodstvo

Největším vodním tokem v oblasti je řeka Bílina, která je z důvodu těžby uhlí v prostoru Ervěnického koridoru svedena do potrubní přeložky. Střední část pánve odvodňuje říčka Srpina. Významnými vodními plochami jsou umělé nádrže Zaječice, Újezd a Velký Otvický rybník.[2] Na místě historické těžby kamenečných břidlic vzniklo Kamencové jezero.[4]

Ochrana přírody

Významným výškovým bodem Jirkovské pánve je Údlické doubí (též Údlický lesík, 367,2 m n. m.) se stejnojmennou přírodní památkou. Dalším chráněným územím je přírodní památka Slanisko u Škrle v jižní části pánve.[3]

Reference

  1. ↑ a b BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIB-3B Chomutovsko-teplická pánev, s. 123. 
  2. ↑ a b CENIA. Geomorfologická mapa ČR . Praha: Národní geoportál INSPIRE . Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Jirkovská pánev, s. 204. 
  4. ↑ GABRIELOVÁ, Ivana. Je chomutovské Kamencové jezero přirozená nádrž?. Geografické rozhledy. Prosinec 1996, roč. 6, čís. 3, s. 82–84. ISSN 1210-3004. 

Externí odkazy