Jindřich Kumpošt

V tomto článku prozkoumáme a analyzujeme Jindřich Kumpošt do hloubky. Od jeho historie až po jeho dopad na současnou společnost se ponoříme do všech relevantních aspektů souvisejících s tímto tématem. S mnohostranným přístupem se budeme zabývat vším od historických a kulturních perspektiv až po současné diskuse a budoucí projekce. Jindřich Kumpošt je téma, které upoutalo pozornost mnoha a vyvolalo debaty a úvahy v různých oblastech. Připojte se k nám na této cestě objevování a porozumění Jindřich Kumpošt.

Jindřich Kumpošt
Narození13. července 1891
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. července 1968 (ve věku 77 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníŽidenický hřbitov
Povoláníarchitekt a urbanista
OceněníŘád práce (1966)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Kumpošt (13. července 1891 Brno[1] – 14. července 1968 Brno) byl český architekt a urbanista, v letech 1920–1925 hlavní architekt města Brna.

Biografie

V letech 1911 a 1912 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze.[2] Od roku 1913 však již studoval ve Vídni na Akademii výtvarných umění, kde byl ovlivněn vídeňskou modernou Leopolda Bauera.[3] Po návratu do Brna začal od roku 1920 pracovat jako vedoucí Regulačního a architektonického oddělení Stavebního úřadu města Brna a byl tak de facto hlavním městským architektem. Zpracovával důležité urbanistické i architektonické plány Brna, na jeho žádost přišli do městských úřadů mladí architekti jako Jan Víšek, Jaroslav Grunt, Josef Polášek nebo Bohuslav Fuchs.[4] Úřad městského architekta opustil v roce 1925, kdy začal působit jako samostatný projektant. V letech 1945–1949 externě vyučoval regionální plánování na Vysoké škole technické, mezi lety 1945 a 1956 byl vedoucím odboru výstavby Zemského (později Krajského) národního výboru v Brně a předsedou Zemského studijního ústavu plánování v Brně.[2]

Dílo

Nájemní dům na brněnském Vaňkově náměstí
Fuchsova spořitelna v Třebíči
Vlastní vila v Brně

První Kumpoštovy práce obsahují vlivy vídeňské moderny. V první polovině 20. let 20. století projektoval budovy ovlivněné holandskou architekturou (včetně vlastní vily),[3] později se postupně začal přiklánět k funkcionalismu, jehož se stal významným představitelem.

  • nájemní domy v Nerudově ulici v Brně (1920–1921)
  • nájemní dům v Celní ulici v Brně (1922–1923)
  • vlastní vila v Barvičově ulici v Brně (1922–1924)
  • Okresní nemocenská pokladna v Nerudově ulici v Brně (1922–1924)
  • rodinné domy v Lerchově ulici v Brně (1923)
  • nájemní domy se spořitelnou a kavárnou, ulice Husitská / Palackého v Brně-Králově Poli (1923–1925)
  • Okresní nemocenská pokladna v Olomouci (1925–1927)[5]
  • nájemní domy na Vaňkově náměstí v Brně (1926)
  • kavárna Savoy na Jakubském náměstí v Brně (1929–1930)
  • Fuchsova spořitelna v Třebíči (1931, společně s Bohuslavem Fuchsem)
  • Kolonie Pod vodojemem v Brně (1935–1937)

a další

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Tomáše v Brně
  2. ↑ a b Jindřich Kumpošt . Archiweb.cz . Dostupné online. 
  3. ↑ a b SVOBODOVÁ, Olga. Architektonické a urbanistické řešení Vaňkova náměstí v Brně arch. Jindřichem Kumpoštem . Brno: Masarykova univerzita v Brně: Filozofická fakulta: Seminář dějin umění, 2006 . Dostupné online. (bakalářská práce (formát PDF)) 
  4. ↑ PELČÁK, Petr. JINDŘICH KUMPOŠT 1891–1968. Monografie a výstava . Archiweb.cz, 2006-12-13 . Dostupné online. 
  5. ↑ Poliklinika - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online. 

Externí odkazy