V tomto článku prozkoumáme a analyzujeme Jindřich Kumpošt do hloubky. Od jeho historie až po jeho dopad na současnou společnost se ponoříme do všech relevantních aspektů souvisejících s tímto tématem. S mnohostranným přístupem se budeme zabývat vším od historických a kulturních perspektiv až po současné diskuse a budoucí projekce. Jindřich Kumpošt je téma, které upoutalo pozornost mnoha a vyvolalo debaty a úvahy v různých oblastech. Připojte se k nám na této cestě objevování a porozumění Jindřich Kumpošt.
Jindřich Kumpošt | |
---|---|
Narození | 13. července 1891 Brno ![]() |
Úmrtí | 14. července 1968 (ve věku 77 let) Brno ![]() |
Místo pohřbení | Židenický hřbitov |
Povolání | architekt a urbanista |
Ocenění | Řád práce (1966) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jindřich Kumpošt (13. července 1891 Brno[1] – 14. července 1968 Brno) byl český architekt a urbanista, v letech 1920–1925 hlavní architekt města Brna.
V letech 1911 a 1912 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze.[2] Od roku 1913 však již studoval ve Vídni na Akademii výtvarných umění, kde byl ovlivněn vídeňskou modernou Leopolda Bauera.[3] Po návratu do Brna začal od roku 1920 pracovat jako vedoucí Regulačního a architektonického oddělení Stavebního úřadu města Brna a byl tak de facto hlavním městským architektem. Zpracovával důležité urbanistické i architektonické plány Brna, na jeho žádost přišli do městských úřadů mladí architekti jako Jan Víšek, Jaroslav Grunt, Josef Polášek nebo Bohuslav Fuchs.[4] Úřad městského architekta opustil v roce 1925, kdy začal působit jako samostatný projektant. V letech 1945–1949 externě vyučoval regionální plánování na Vysoké škole technické, mezi lety 1945 a 1956 byl vedoucím odboru výstavby Zemského (později Krajského) národního výboru v Brně a předsedou Zemského studijního ústavu plánování v Brně.[2]
První Kumpoštovy práce obsahují vlivy vídeňské moderny. V první polovině 20. let 20. století projektoval budovy ovlivněné holandskou architekturou (včetně vlastní vily),[3] později se postupně začal přiklánět k funkcionalismu, jehož se stal významným představitelem.
a další