Jindřich Fügner

V tomto článku přiblížíme Jindřich Fügner z různých úhlů pohledu s cílem poskytnout široký a podrobný pohled na toto téma. Jindřich Fügner je dnes velmi aktuální téma, protože ovlivňuje různé aspekty společnosti, ekonomiky, politiky, kultury a každodenního života lidí. Prostřednictvím přísné a hloubkové analýzy prozkoumáme různé aspekty Jindřich Fügner a prozkoumáme jeho důsledky, výzvy a příležitosti. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme čtenářům nabídnout komplexní a obohacující pohled, který jim umožní lépe porozumět důležitosti a rozsahu Jindřich Fügner v současném světě.

Jindřich Fügner
Narození12. září 1822 nebo 10. září 1822
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. listopadu 1865 (ve věku 43 let)
Praha-Nové Město
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníobchodník a sportovní manažer
ChoťKateřina Fügnerová
DětiRenata Tyršová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Společný hrob s jeho zetěm Miroslavem Tyršem na pražských Olšanech

Jindřich Fügner, narozen jako Heinrich Anton Fügner (12. září 1822 Praha[1][2] – 15. listopadu 1865 Praha-Nové Město[3]), byl český tělocvikář německého původu a jeden ze zakladatelů spolku Sokol.[4]

Život

Mládí

Narodil se v Praze v Růžové ulici čp. 970[5] jako syn Petera (1787–1863) a Franzisky (1794–1863) Fügnerových. Pokřtěn byl v kostele sv. Jindřicha. Otec byl německý obchodník, původem z Litoměřic, matka Františka pocházela z Broumova (tehdy Braunau). Policejní záznamy uvádějí jeho sestry Karolinu, Julii a Wilhelminu a bratra Ferdinanda.[6]

Podnikatel

Jindřich Fügner se původně také věnoval obchodu, později pojišťovnictví. Ač bylo jeho podnikání úspěšné, měl vyšší cíle. Vzdělával se, věnoval se hudbě, společenským zájmům a sportu. Soukromým studiem a dlouholetým studiem v cizině získal všestranné vzdělání, široký rozhled a ovládal několik jazyků.

Zprvu obchodoval, pak se stal majitelem generální agentury italské společnosti Nuova Società Commerciale di Assicurazioni.[7]

Zakladatel Sokola

Když se ve vlasteneckých kruzích seznámil s Miroslavem Tyršem, pomáhal mu uskutečnit jeho myšlenku na založení českého tělocvičného spolku. Tento spolek dostal jméno Sokol Pražský a Fügner se stal jeho prvním starostou.[4] Navrhl a zavedl tykání všech členů a oslovování „bratře“, rovněž přišel jako první v červené blůze, která se stala součástí sokolského stejnokroje. Zasloužil se o výstavbu první sokolovny v Sokolské ulici (bývalé Hradební) v Praze.[8]

Rodinný život a úmrtí

Dne 10. září 1853 se oženil s devatenáctiletou Kateřinou Tureckou (1834–1906[9]), dcerou smíchovského obchodníka.[10] Až po jeho smrti (28. srpna 1872) se přítel a spoluzakladatel Sokola Miroslav Tyrš oženil s jeho dcerou Renátou (1854–1937).[11]

Konání všesokolských sletů se Jindřich Fügner nedočkal. Předčasně zemřel v pouhých 43 letech v domě čp. 1437 v dnešní Sokolské ulici 43 v Praze 2. Příčinou jeho úmrtí byla „talovitost krve“,[12] tj. pyémie, nákaza rozšířená z původního ložiska krevním oběhem.[13] Jeho pohřeb se stal národní manifestací.[14]

Význam

Jindřich Fügner a Miroslav Tyrš položili základy Sokolství. Podle knihy J. Fügner a české Sokolství, vydané v roce 1920, „ztělesnil (Fügner) v sobě všechny ctnosti občanské, krajní obětavost, která umožnila uskutečnění ideálů sokolských a nejkrásněji tak dal příklad obětování se jednotlivce zájmům celku. Svému demokratickému smýšlení dal nejlépe průchod na památné schůzi dne 27. března 1862 návrhem, aby členové jednoty sokolské jako projev skutečného bratrství si navzájem tykali. Jindřich Fügner byl člověk neobyčejný svým zjevem, ideální povahou a svým organizátorským duchem. Ač nenarodil se a nevyrostl v ovzduší národním a vlasteneckém, ale naopak v ovzduší úplně lhostejném k národnímu ruchu a českému životu, přece svou vlastní silou, vzácnou energií a přičiněním vyspěl v muže, jehož celý život a veškerá činnost vedena byla nadšením národním pro ideály člověčenstva.“[15]

Citát

„Ni zisk – ni sláva! – věrnost svému národu, věrnost až do smrti“[15]

Uctění památky

Galerie

  • Portrét od Františka Ženíška v Památníku Sokola Pražského (1883)
    Portrét od Františka Ženíška v Památníku Sokola Pražského (1883)
  • Portrét z nekrologu v Humoristických listech
    Portrét z nekrologu v Humoristických listech
  • Portrét od Jana Vilímka v Českém albu (189-)
    Portrét od Jana Vilímka v Českém albu (189-)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském
  2. ↑ Soupis pražských příslušníků, Fügner Heinrich, 1822
  3. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském
  4. ↑ a b Jindřich Fügner . . Dostupné online. 
  5. ↑ Pamětní desky v Praze: Fügner Jindřich. 2011–2017. Václav Bártík. Dostupné online Archivováno 25. 10. 2018 na Wayback Machine..
  6. ↑ Policejní přihlášky, Praha, Fügner Peter (2 záznamy).
  7. ↑ MUCHA, Vilém. Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu. Praha: Olympia, 1975. Kapitola Doba vzniku Sokola, s. 14. 
  8. ↑ Dějiny dělnické tělovýchovy, str.11
  9. ↑ Kateřina Fügnerová mrtva. Národní listy. 30. 8. 1906, čís. 239, s. 2. Dostupné online. 
  10. ↑ Matrika oddaných, sv. Vojtěch, 1845-1854, snímek 266 . Archiv hl. m. Prahy . Dostupné online. 
  11. ↑ (CS) PRECLÍK Vratislav : Prezident Masaryk a sokolská myšlenka, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, duben - červen 2018, roč. XXVI. čís. 122. ISSN 1210-1648, str.10 – 16 (Sokol)
  12. ↑ Zemřelí v Praze. Národní listy. 1865-11-17, roč. 5, čís. 256, s. 3. Dostupné online . 
  13. ↑ PANÝREK, Duchoslav. Pyaemia. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1905. Dostupné online. Svazek 20. S. 1029.
  14. ↑ Pohřeb Jindřicha Fügnera. Národní listy. 1865-11-20, roč. 5, čís. 259, s. 1. Dostupné online . 
  15. ↑ a b ZYKA, J.B. J. Fügner a české Sokolství. Světozor. 10. listopadu 1920, roč. 1920-1921 (21.), čís. 3, s. 7. Dostupné online. 
  16. ↑ KOZÁKOVÁ, Zlata. Sokolské slety. Praha: Orbis, 1994. ISBN 80-235-0029-5. Kapitola VI. všesokolský slet, s. 18. 
  17. ↑ Pamětní desky, Praha, Sokolská ul., Jindřich Fügner
  18. ↑ Prostor. Průvodce Praha : Spořilov. Sokolovna. Ivana Drbalová. . Dostupné online Archivováno 14. 4. 2021 na Wayback Machine..

Literatura

  • 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 20–21. 
  • TYRŠOVÁ, Renata. Paměti a vzpomínky na mého otce I. . Praha: Český čtenář, 1924 . Dostupné online. 
  • FROLÍK, František. Osobnosti Rakovnicka a Novostrašecka s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2016. 315 s. ISBN 978-80-88125-04-4. S. 10–12. 

Externí odkazy