Jeskyně mrtvých netopýrů
V současnosti je Jeskyně mrtvých netopýrů tématem, které upoutalo pozornost lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na každodenní život, Jeskyně mrtvých netopýrů vyvolal rostoucí zájem o různá odvětví. V tomto článku do hloubky prozkoumáme nejdůležitější aspekty Jeskyně mrtvých netopýrů, od jeho vzniku až po jeho dnešní vývoj. Budeme analyzovat jeho důsledky, jeho výzvy a možná řešení, která byla navržena pro řešení tohoto problému. Kromě toho prozkoumáme názory odborníků a zkušenosti jednotlivců, kteří byli ovlivněni Jeskyně mrtvých netopýrů. Připravte se ponořit se do kompletní a obohacující analýzy Jeskyně mrtvých netopýrů!
| Jeskyně mrtvých netopýrů | |
|---|---|
| Údaje o jeskyni | |
| Stát |  Slovensko |
| Místo | okres Brezno Bystrá |
| Zeměpisné souřadnice | 48°55′30″ s. š., 19°38′20″ v. d. |
  Jeskyně mrtvých netopýrů | |
| Webové stránky | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Jeskyně mrtvých netopýrů | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 2001 |
| Nadm. výška | 1 520 m n. m. |
| Rozloha | 0,03 ha[1] |
| Správa | Správa slovenských jeskyní |
| Poloha | |
| Stát | Slovensko |
| Kraj | Banskobystrický |
| Okres | Brezno |
| Umístění | Brezno |
| Další informace | |
| Kód | 1732 |
| Web | jmn |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeskyně mrtvých netopýrů (slovensky Jaskyňa mŕtvych netopierov) patří mezi nejrozsáhlejší a nejvýznamnější vysokohorské jeskyně na Slovensku. Nachází se v centrální části hřebene Nízkých Tater v Ďumbierském vysokohorském krase (1750 m n. m.) v katastru města Brezno. Relativně malý, do hloubky zvrásněný vápencový masiv Kozích hřbetů dosahuje délky 2 km a šířky jen 300 m, skrývá ve svých útrobách množství chodeb v 14 doposud známých poschodích a dvou paralelních větvích.
Jeskyně dosahuje celkovou délku 20 195 m a hloubku 324 metrů.[2][3] Největší podzemní prostora jeskyně se jmenuje Bystrický dóm a nachází se v 7. poschodí v hloubce 180 m skoro přímo pod Chatou generála M. R. Štefánika, jeho objem dosahuje 52 500 m3 a plocha je větší než u fotbalového hřiště. Za svůj název vděčí jeskyně množství netopýřích kostiček v mnoha částech jeskyně až 6 000 let starých.
Jeskyně je zpřístupněná formou speleologické vůdcovské služby Speleoklubem Slovakia.
Přístup k jeskyni
Přístup k jeskyni je možný z jižní strany od obce Bystrá (autem nebo autobusem z Podbrezové či z Brezna) na Trangošku. Z Trangošky pěšky horským chodníkem směrem k Chatě generála M. R. Štefánika, k odbočce k jeskyni trvá výstup asi hodinu. Vchod leží v nadmořské výšce 1520 m n. m.
Časově náročnější trasy vedou z Chopku (tam je možné vyjet lanovkou ze Srdiečka nebo z Jasné) a z Liptovského Jána přes Chatu M. R. Štefánika.
Zajímavosti
Mezi zajímavosti v jeskyni patří výskyt vulkanických hornin křídového věku vevrásněných do vápencového souvrství. Objevují se v jeskyni na mnoha místech, kde na sebe upozorňují červenohnědou nebo zelenou barvou. Vulkanická hornina obsahuje krystaly křemene a bělorůžové acháty. V okrajových částech jeskyně se nacházejí kosterní pozůstatky kun, medvědů či kozy.
Jeskyně má průměrnou teplotu +3,5 °C, avšak některé v zimě zaledňované části dosahují celoroční průměrné teploty jen +1 °C. Proudění vzduchu díky otevřenosti systému dosahuje 5 m/s.
Chráněné území
Jaskyňa mŕtvych netopierov je národní přírodní památka ve správě příspěvkové organizace Správa slovenských jeskyní. Nachází se v okrese Brezno v Banskobystrickém kraji. Území bylo vyhlášeno v roce 2001. Ochranné pásmo nebylo stanoveno.
Odkazy
Reference
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. .
- ↑ TENCER, Ján. Najhlbšie jaskyne Slovenska 2013 . 1.4.2013, rev. 30.4.2013 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09.
- ↑ TENCER, Ján. Najdlhšie jaskyne Slovenska 2013 . 1.4.2013, rev. 30.4.2013 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09.
Externí odkazy
- Oficiální stránky jeskyně
- Informace na serveru Správy slovenských jeskyní
- Národní přírodní památka Jaskyňa mŕtvych netopierov Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine., Štátny zoznam osobitne chránených častí prírody SR
- Chránené územia, Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky
