Dnes se chceme věnovat tématu Štiavnica (hora), aspektu, který v poslední době nabývá na aktuálnosti a vzbuzuje zájem širokého spektra veřejnosti. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost byl Štiavnica (hora) předmětem debat, úvah a studií. V průběhu historie Štiavnica (hora) ovlivňoval různé oblasti života, od politiky po kulturu, a její význam neustále rostl. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Štiavnica (hora), prozkoumáme jeho vývoj v čase a jeho dopad dnes. Doufáme, že tato analýza poskytne širší a obohacující pohled na Štiavnica (hora) a nabídne našim čtenářům hlubší pochopení tohoto tématu univerzálního zájmu.
Štiavnica | |
---|---|
![]() Štiavnica a Ďumbier | |
Vrchol | 2025 m n. m. |
Prominence | 30 m |
Izolace | 0,8 km → Ďumbier |
Seznamy | Štíty Nízkých Tater #2 |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Pohoří | Nízké Tatry |
Souřadnice | 48°56′12″ s. š., 19°39′13″ v. d. |
![]() ![]() Štiavnica | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štiavnica (2025 m n. m.) je hora v Nízkých Tatrách na Slovensku. Nachází se v nejvyšší části pohoří, v masívu Ďumbieru, asi 1 km severně od Chaty generála M. R. Štefánika. Jedná se o druhou nejvyšší horu Nízkých Tater a zároveň nejvyšší horu ležící mimo hlavní hřeben. Na jejích jižních svazích pramení stejnojmenný potok, který Štiavnici obtéká na východě a údolím Štiavnica vtéká do krasové Jánské doliny. Pod skalnatými severními svahy pramení Ludárov potok, který odtéká Ludárovou dolinou opět do Jánské doliny. Na západě je hora oddělena od Ďumbieru mělkým sedlem.
Nejjednodušší přístup na Štiavnici je po hřebeni z Ďumbieru. Nevedou sem však žádné značené cesty, takže vrchol je v současnosti z důvodu ochrany přírody nepřístupný.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štiavnica (vrch) na slovenské Wikipedii.