Jeřáb český
Tento článek pokryje téma Jeřáb český podrobně a vyčerpávajícím způsobem. Budou analyzovány různé aspekty související s Jeřáb český, od jeho původu až po jeho dnešní dopad. Budou diskutovány různé pozice a názory na věc, stejně jako důsledky, které má Jeřáb český v různých oblastech života. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme poskytnout čtenáři úplnou a objektivní vizi Jeřáb český, která mu umožní důkladně porozumět jeho důležitosti a jeho možným důsledkům v dnešním světě.
 Jeřáb český | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | růžovité (Rosaceae) |
| Rod | jeřáb (Sorbus) |
| Binomické jméno | |
| Sorbus bohemica Kovanda, 1961 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeřáb český (Sorbus bohemica) je český endemit, až 6 m vysoký strom nebo keř, hybridogenní apomiktický druh s triploidní sadou chromozomů. Za jeho rodiče jsou považovány jeřáb břek a jeřáb dunajský. Popsán byl v roce 1961 českým botanikem Miloslavem Kovandou.
Výskyt
Druh se vyskytuje v počtu asi 1100 jedinců v Českém středohoří, v chráněné krajinné oblasti České středohoří, ve výškové zóně 250 až 700 m n. m. Je nejhojnějším českým endemickým jeřábem. Roste rozptýleně po obou stranách řeky Labe v jednatřiceti populacích rozložených od Milešovky na západě po obec Lbín na východě a od Skřivánčího vrchu nad obci Brná na severu po vrch Košťál u Třebenic na jihu. Lokality nejsou od sebe vzdáleny dále než 16,5 km.
Nebohatší populace jeřábu českého, tvořené více než stovkou jedinců, jsou na vrších Deblík, Lovoš, Boreč a v Opárenském údolí. Většina lokalit je však málo četná a na některých se vyskytují jen osamocení jedinci.
Ekologie
Rozšíření tohoto druhu je vázáno na okraje řídkých a teplých doubrav a dubohabřin, včetně lesostepí na vrších kopců a jejich osluněných svazích orientovaných jižně a západně. Požadují bazické podloží tvořené vyvřelými čediči nebo znělci, méně častěji slínovitými vápenci. Největší počet lokalit se nachází v místech, kde je vegetace narušena pozvolnými ekologickými změnami měnícími přírodní společenstva směrem k biotopům ovlivněným lidskou činností.
Popis
Jeřáb český se vyskytuje ve formě nevelkého stromu nebo keře, někdy i s více kmeny, který může dorůst i do výšky 6 m. Kmen, široký až 25 cm, má hnědou kůru, která je v mládí hladká a ve stáři svisle popraskaná. Letorosty hnědé barvy jsou nejprve řídce chlupaté a později holé. Pupeny mají okraje šupin řídce chlupaté. Listy s chlupatými, 1,5 cm dlouhými řapíky, mají jednoduché, peřenolaločné čepele eliptického až vejčitého tvaru. Čepele bývají velké 6 až 8 × 3 až 4 cm, nejširší jsou za polovinou délky, u báze jsou většinou klínovité a po obvodě mají mělké a špičaté laloky. Listy s osmi až devíti páry žilek jsou na svrchní straně tmavě zelené a rubu žlutě šedozelené.
Květenství jsou kompaktní, vypouklé laty s chlupatými větévkami, tvořena jsou oboupohlavnými, pětičetnými, nepříjemně zapáchajícími květy mající v průměru 1 až 1,5 cm. Vytrvalé, bělavé kališní lístky bývají špičaté a v době květu jsou vzpřímené, stejně jako široce vejčité a téměř bílé korunní lístky. V květu bývá až 20 tyčinek se světle žlutými prašníky. Z polospodního semeníku vyrůstají dvě nebo tří zelenavé, do poloviny srostlé čnělky s plochými bliznami. Květy jsou opylovány hmyzem. Ploidie druhu je 2n = (3x) = 51.
Plodem je elipsoidní, téměř kulovitá, jedlá malvice o velikosti 1 až 1,5 cm. Ve zralosti je oranžově červeně zbarvená, lesklá, nese zbytky kalichu a má téměř neznatelné hnědé lenticely. Obsahuje jedno až dvě kapkovitá hnědá semena. Malvice, dozrávající koncem srpna a během září, zůstávají na větvích dlouho do zimy, slouží jako potrava ptákům i hlodavcům.
Významnost jeřábu českého spočívá zejména v zachování biologické rozmanitosti české přírody.
Možnost záměny
Jeřábu českému se nejvíce podobá jeřáb soutěskový a jeřáb labský. První jmenovaný se odlišuje obvejčitými až eliptickými plody, druhý široce klínovitou až zaokrouhlenou bází čepele listů.
Ohrožení
Je vzácným endemickým druhem rostoucí v chráněné krajinné oblasti poměrně rozptýleně. Na jednotlivých stanovištích zůstávají jeho početní stavy v posledních desetiletích zhruba stejné, jejich přirozená obnova je však velmi slabá a málo úspěšná.
Jeřáb český je v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky“ uváděn jako druh silně ohrožený (C2b) a v „Seznamu zvláště chráněných druhů rostlin“ určeném vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. je považována za druh kriticky ohrožený (§1).[2][3][4][5]
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
- ↑ MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Jeřáb český . O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 04.06.2014 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-01.
- ↑ BUSINSKÝ, Roman. Endemicke jeřáby České republiky. S. 37–46. Acta Pruhoniciana . Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice, 2009 . Čís. 93, s. 37–46. Dostupné online. ISSN 0374-5661.
- ↑ VÍT, Petr; SUDA, Jan. Endemické jeřáby - perly mezi českými dřevinami. S. 251–255. Živa . Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Praha, 2006 . Čís. 6, s. 251–255. Dostupné online. ISSN 0044-4812.
- ↑ LAŇAR, Luděk. Generativní rozmnožování vybraných druhů rodu Sorbus. Lednice, 2009 . Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Vedoucí práce Petr Salaš. Dostupné online.
