Jaroslav Alois z Lobkowicz

JUDr. Jaroslav Alois Lobkowicz
11. kníže z Lobkowicz, vladař domu lobkowiczkého a 5. vévoda roudnický
Ve funkci: 22. prosince 1938 – 24. října 1953 (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává)
Předchůdce	Ferdinand Zdeněk z Lobkowicz
Nástupce	Bedřich František z Lobkowicz
5. hlava křimické linie roudnické primogenitury Lobkowiczů
Ve funkci: 9. srpna 1931 – 24. října 1953
Předchůdce	Bedřich Filip Lobkowicz
Nástupce	Bedřich František z Lobkowicz
C. k. komoří
Ve funkci: 1906 – 1918
Panovník	František Josef I., Karel I.
Narození	26. března 1877 Konopiště Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. října 1953 (ve věku 76 let) Křimice Československo Československo
Místo pohřbení	Kostel Narození Panny Marie
Choť	(1905) Marie Terezie z Beaufort-Spontinu (1885–1942)
Rodiče	František Evžen z Lobkowicz (1839–1898) a Kunhuta ze Sternbergu (1847–1916)
Děti	Bedřich (1907–1954) Jaroslav (1910–1985) Ladislav (1925–1985)
Příbuzní	vnučka: Polyxena, provd. Czerninová (* 1941) vnuk: Jaroslav Lobkowicz (* 1942) vnučka: Marie Leopoldina, provd. Sternbergová (1943–2017) vnuk: František Lobkowicz (1948–2022) vnuk: Filip (Zdeněk) Lobkowicz (* 1954) děd: Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz (1799–1878) babička: Karolína Marie Bruntálská z Vrbna (1815–1843) děd: Zdeněk ze Sternbergu (1813–1873) babička: Marie Žofie Terezie ze Stadion-Thannhausenu (1819–1873)
Sídlo	Křimice
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	důstojník řádu Františka Josefa (1916)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Alois z Lobkowicz, též z Lobkovic (26. března 1877 Konopiště^[1] – 24. října 1953 Křimice, dnes Plzeň 5-Křimice),^[2] celým jménem Jaroslav Alois František Kunigund Emanuel Maria kníže z Lobkowicz byl český šlechtic z (konopišťsko-)křimické linie šlechtického rodu Lobkowiczů a majitel statku Křimice. Od roku 1938 byl 11. knížetem z Lobkowicz a vladařem domu lobkowiczkého, 5. vévodou z Roudnice a okněžněným hrabětem ze Sternsteinu. Byl signatářem Národnostního prohlášení české šlechty ze 7. září 1939.

Narodil se jako čtvrtý syn a páté dítě Františka Evžena z Lobkowicz (1839–1898) a Kunhuty ze Sternbergu (1847–1916).

Vystudoval práva.^[3] V roce 1906 se stal c. k. komořím. Byl také čestným rytířem Maltézského řádu. V roce 1916 se stal důstojníkem řádu Františka Josefa s válečnou dekorací.^[2] Kromě toho byl také papežským tajným komorníkem a velkokomturem bavorského Řádu sv. Jiří.^[4]

Po smrti Ferdinanda Zdeňka z Lobkowicz (1858–1938) z roudnické primogenitury přešel na Jaroslava titul panujícího knížete z Lobkowicz, protože Ferdinandův první syn Ferdinand Josef (1885–1953) se kvůli nerovnému sňatku musel vzdát nástupnických práv a druhý syn, dědic Maxmilián Ervín (1888–1967) se oženil s rozvedenou šlechtičnou anglikánské víry, a tak oba porušili rodinná pravidla.

V roce 1918 podporoval akci T. G. Masaryka a 20. prosince jej doprovázel v jeho vlaku při triumfálním návratu do vlasti. ^[5]

Po otci zdědil zámek a velkostatek Křimice. Za první republiky ho pozemková reforma připravila o téměř 30 % jeho rozlohy. Ve 30. letech 20. století tvořilo křimický velkostatek 451 hektarů polí, luk a zahrad a 499 hektarů pastvin, lesů, rybníků a stavební (neplodné) půdy.^[3] Zisk dále generoval parní pivovar, dvě cihelny v Křimicích a Vochově, elektrárna a krouhárna zelí.^[3] Za německé okupace fungovala na statcích nucená správa, v roce 1945 mu byl však majetek navrácen. Po komunistickém puči v roce 1948 mu byla vyvlastněna půda nad 50 hektarů. Dne 2. ledna 1950 byla uvalena národní správa i na ostatní majetek.^[6] Na zámku směl dožít, ale už v roce 1951 byl zámek přidělen Leninovým závodům v Plzni (Škoda Plzeň) a rodina se musela přestěhovat do budovy zámeckého pivovaru.^[7]

V roce 1908 si nedaleko Křimic na skalním masívu Čertova kazatelna nad údolím řeky Mže nechal postavit patrovou vilu na téměř čtvercovém půdoryse s novogotickými prvky, která se označovala jako Zámeček u Plzně (dnes Pod Vinicemi 889/82, Plzeň 1 - Severní předměstí). Staviteli byli Josef a Václav Páskovi. Předlohou Zámečku s válcovými nárožními věžicemi byl zámek Konopiště, kde se Jaroslav narodil a který jeho otec v roce 1887 prodal Františku Ferdinandovi d'Este. Na pohodlném Zámečku přišlo na svět několik Jaroslavových dětí.^[8]

Oženil se 11. května 1905 v Bečově nad Teplou s Marií Terezií z Beaufort-Spontinu (6. srpna 1885 Breuilpont – 22. února 1942 Křimice), dcerou Bedřicha z Beaufort-Spontinu (1843–1916) a jeho manželky Marie Melanie z Ligne (1855–1931). Narodilo se jim čtrnáct dětí, ze sedmi synů se jich šest dožilo dospělosti:^[2][9]

• 1. Marie Kunhuta (11. září 1906 Křimice – 11. dubna 2005 Woluwe-Saint-Lambert)
  • ∞ (13. června 1932 Křimice) Karel z Limburg-Stirum (15. září 1906 Huldenberg – 14. června 1989 Uccle)
• 2. Bedřich (28. listopadu 1907 Křimice – 25. prosince 1954 Pacy-sur-Eure), 12. kníže z Lobkowicz, vévoda roudnický, emigroval do Francie
• 3. Beatrice (20. ledna 1909 Zámeček u Plzně – 5. července 1999 Moravské Budějovice, pohřbena v Křimicích)
• 4. Jaroslav (18. června 1910 Zámeček u Plzně – 7. května 1985 Plzeň-Křimice), 13. kníže z Lobkowicz, vévoda roudnický
  • ∞ (11. července 1940 Praha) Gabriela z Korff-Schmising-Kerssenbrocku (29. listopadu 1917 Klatovy – 30. července 2008 Dymokury)
• 5. Jan (10. ledna 1912 Křimice – 10. ledna 1912 Křimice)
• 6. Markéta (4. července 1913 Zámeček u Plzně – 13. února 1946 Sünching, Německo)
  • ∞ (16. května 1934 Křimice) Zdenko z Hoenning O'Carroll (6. srpna 1906 Sünching – 8. května 1996 Sünching)
• 7. Eleonora (6. ledna 1916 Sünching – 15. listopadu 2000 Isareck)
  • ∞ (církevně 20. května 1943 Křimice, civilně 18. května 1943 Plzeň) František Xaver Basselet de la Rosée (6. října 1906 Neuburg an der Kammel – 5. března 1984 Freising)
• 8. Anna (5. května 1917 Křimice – 16. ledna 1919 Křimice)
• 9. Gabriela (8. ledna 1919 Křimice – 7. února 2010 Praha), sestra III. řádu sv. Františka, řádové jméno Beata
• 10. Jan Nepomuk (25. prosince 1920 Křimice – 10. února 2000 Breuilpont)
  • ∞ 1. (civilně Breuilpont 25. června 1949, církevně 29. června 1949 Paříž) Marie Tereza z Belcredi (23. dubna 1922 Líšeň – 3. června 1978 Breuilpont)
  • ∞ 2. (19. prosince 1981 Breuilpont) Pauline d'Ursel (7. dubna 1926 Berlin – ?)
• 11. Karel (22. září 1922 Křimice – 28. června 1990 Praha, pohřben ve Štěchovicích), katolický kněz, farář ve Štěchovicích
• 12. Kristián (12.6.1924 Křimice – 2. září 2001 Lovaň, Belgie, pohřben ve Štěchovicích), rytíř Maltézského řádu
  • ∞ (26. června 1954 Kremsmünster) Marie Terezie z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1. srpna 1922 Praha – ?)
• 13. Ladislav (24. října 1925 Křimice – 28. ledna 1985 Uccle), nabyl belgický titul Prince de Lobkowicz 31. srpna 1958
  • ∞ (28. srpna 1954 Malèves, Belgie) Therese Cornet d'Elzius du Chenoy (23. ledna 1932 Brusel)
• 14. Marie Melanie (28. ledna 1928 Křimice – ?)
  • ∞ (4. listopadu 1961 Breuilpont) Pierre Bazinet (13. prosince 1925 Angoulème – ?)

• JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 75. 
• KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 192. 

• Rodokmen Lobkowiczů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Rodokmen s erby na stránkách www.roskildehistorie.dk
• Rodokmen Lobkowiczů jako potomků Karla IV. (Jan Drocár)

Knížata z Lobkowicz
Kníže z Lobkowicz byl do rozdělení na primo- a sekundogenituru a poté v primogenituře také vladař domu lobkowiczkého a v letech 1834–1918 nejvyšší pokladník Českého království.
Před rozdělením a primogenitura	1. Zdeněk Vojtěch (1623/1624–1628) • 2. Václav Eusebius (1628–1677) • 3. Ferdinand August (1677–1715) • 4. Filip Hyacint (1715–1734) • 5. Václav Ferdinand (1734–1739) • 6. Ferdinand Filip (1739–1784) • 7. Josef František Maxmilián (1784–1816) • 8. Ferdinand Josef (1816–1868) • 9. Mořic Alois (1868–1903) • 10. Ferdinand Zdeněk (1903–1938) • 11. Jaroslav Alois* (1938–1953) • 12. Bedřich* (1953–1954) • 13. Jaroslav Claude* (1954–1985) • 14. Jaroslav František* (od roku 1985)
Sekundogenitura	1. Jan Jiří Kristián (?–1755) • 2. Josef Maria (1755–1802) • 3. August Antonín (1802–1803) • 4. Antonín Isidor (1803–1819) • 5. August Longin (1819–1842) • 6. Jiří Kristián (1842–1908) • 7. Bedřich (1908–1923) • 8. Jiří Kristián (1923–1932) • 9. Jan Adolf (1932–1952) • 10. Otakar (1952–1995) • 11. Anton (od roku 1995)
* křimická linie primogenitury; Česká, resp. už Československá republika šlechtické tituly neuznává, resp. neuznávala

Lobkowiczové – křimická linie primogenitury
knížata – knížecí titul a vladařství domu lobkowiczkého přešlo z roudnické linie na konopišťsko-křimickou linii v roce 1938
1–11. generace	z Újezda, Popelové z Lobkowicz, Lobkowiczové
12. generace	I. roudnická linie Ferdinand Josef (1797–1868) II. křimická linie Jan Nepomuk Karel (1799–1878) – zakladatel III. dolnobeřkovická linie Josef František Karel (1803–1875) IV. velkomeziříčská linie Ludvík Jan Karel (1807–1882)
13. generace	Karolína (1835–1881) • Marie Markéta (1837–1870) • František Evžen (1839–1898) • Jana (1840–1872) • Evžen (1842–1866)
14. generace	František Zdeněk (1872–1927) • Karolína (1873–1951) • Bedřich Filip (1875–1931) • Jaroslav Alois (1877–1953) • Marie Terezie (1880–1948)
15. generace	Marie Kunhuta (1906–2005) • Bedřich František (1907–1954) • Beatrice (1909–1999) • Jaroslav Claude (1910–1985) • Markéta (1913–1946) • Eleonora (1916–2000) • Gabriela – S. Beata (1919–2010) • Jan* (1920–2000) • Karel Zdeněk (1922–1990) • Christian** (1924–2001) • Ladislav*** (1925–1985) • Marie Melanie (1928–?)
16. generace	Polyxena (* 1941) • Jaroslav František (* 1942) • Marie Leopoldina (1943–2017) • František (1948–2022) • Václav* (1953) • Zdeněk Vojtěch – P. Filip (* 1954) • Tereza Eleonora* (* 1954) • Ferdinand** (* 1955) • Ladislav** (* 1957) • Štěpán Ladislav*** (* 1957) • Markéta Melanie* (* 1957) • Natalie*** (* 1958) • Bernard Ladislav*** (* 1960) • Marie Isabella** (* 1960)
17. generace	Vladimír (* 1972) • Jaroslav Mikuláš (* 1974) • Filip (* 1981) • Ludmila** (* 1986) • Jan Filip* (* 1987) • Ysaline** (* 1988) • Léopold*** (* 1989) • Bedřich*** (* 1991) • Christian** (* 1991) • Alois Richard* (* 1992) • Karel Václav* (* 1993) • Mikuláš Cyril* (* 1993) • Maximilian** (* 1994) • Ariane*** (* 1996) • Cordélia*** (* 1996) • Rodolphe*** (* 2001)
18. generace	Lucia (* 2009) • Casimir (* 2009) • Rudolph (* 2011) • Jaroslav (* 2012) • Felizitas (* 2014) • Antonia (* 2014)
Sídla	Konopiště • Křimice • Zámeček (u Plzně)
Pohřebiště	Kostel Narození Panny Marie na Horničce v Křimicích • hřbitov ve Vejprnicích
tučně hlavy rodové linie a od roku 1938 knížata, * Jan (1920–2000) a jeho potomci, ** Christian (1924–2001) a jeho potomci, *** Ladislav (1925–1985) a jeho potomci