Bedřich František z Lobkowicz

Tento článek se bude věnovat tématu Bedřich František z Lobkowicz, který představuje základní aspekt v životě lidí. Od nepaměti je Bedřich František z Lobkowicz předmětem zkoumání, diskusí a úvah, kvůli jeho dopadu na různé oblasti společnosti. V průběhu historie hrál Bedřich František z Lobkowicz klíčovou roli ve vývoji lidstva a ovlivňoval způsob, jakým lidé interagují, myslí a vzájemně se vztahují. Proto je nezbytné ponořit se do různých aspektů, které Bedřich František z Lobkowicz zahrnuje, od jeho počátků až po jeho relevanci dnes, abychom pochopili jeho důležitost a význam v současném kontextu.

Bedřich František z Lobkowicz
12. kníže z Lobkowicz, vladař domu lobkowiczkého, 6. vévoda roudnický a 6. hlava křimické linie roudnické primogenitury Lobkowiczů
Ve funkci:
24. října 1953 – 25. prosince 1954
(podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává)
PředchůdceJaroslav Alois z Lobkowicz
NástupceJaroslav Claude z Lobkowicz
Narození28. listopadu 1907
Křimice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. prosince 1954 (ve věku 47 let)
Pacy-sur-Eure
FrancieFrancie Francie
RodičeJaroslav Alois z Lobkowicz (1877–1953) a Marie Terezie, roz. z Beaufort-Spontinu (1885–1942)
Příbuzníděd: František Evžen z Lobkowicz (1839–1898)
bratr: Jaroslav Claude z Lobkowicz (1910–1985)
bratr: Jan Nepomuk Lobkowicz (1920–2000)
bratr: Karel Lobkowicz (1922–1990)
bratr: Kristián Lobkowicz (1924–2001)
bratr: Ladislav Lobkowicz (1925–1985)
neteř: Polyxena, provdaná Czerninová (* 1941)
synovec: Jaroslav Lobkowicz (* 1942)
neteř: Marie Leopoldina, provdaná Sternbergová (1943–2017)
synovec: František Lobkowicz (* 1948)
synovec: Filip (Zdeněk) Lobkowicz (* 1954)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bedřich František z Lobkowicz (po roce 1918 Lobkowicz, celým jménem Bedřich František Alois Jaroslav kníže z Lobkowicz[1] a německy Friedrich Franz Jaroslav Aloys Heinrich Maria Andreas Fürst von Lobkowitz;[2] 28. listopadu 1907 Křimice, dnes Plzeň 5-Křimice – 25. prosince 1954 Pacy-sur-Eure, Francie)[3] byl český šlechtic z křimické linie rodu Lobkowiczů.

Život

Zámek Křimice

Narodil se jako druhý potomek a první syn Jaroslava Aloise z Lobkowicz (1877–1953) a jeho manželky Marie Terezie z Beaufort-Spontinu (1885–1942).

Po smrti otce se stal 12. knížetem z Lobkowicz a vladařem domu lobkowiczkého, 6. vévodou z Roudnice a okněžněným hrabětem ze Sternsteinu.

Byl inženýrem agronomem a získal velkokříž Řádu maltézských rytířů.[1] Byl signatářem Národnostního prohlášení české šlechty ze 7. září 1939.

Kníže Bedřich František z Lobkowicz zemřel v emigraci ve Francii. Nikdy se neoženil a nezanechal žádné potomky.[4]

Vývod z předků

 
 
 
 
 
 Josef František Maxmilián z Lobkowicz
 
 
 Jan Karel Filip z Lobkowicz
 
 
 
 
 
 
 Marie Karolína ze Schwarzenbergu
 
 
 František Evžen z Lobkowicz
 
 
 
 
 
 
 Evžen Dominik Bruntálský z Vrbna
 
 
 Karolína Bruntálská z Vrbna
 
 
 
 
 
 
 Marie Barbora Erdödyová z Monyorókerék a Monoszló
 
 
 Jaroslav Alois z Lobkowicz
 
 
 
 
 
 
 Josef Leopold ze Šternberka
 
 
 Zdeněk ze Šternberka
 
 
 
 
 
 
 Karolína z Walseggu
 
 
 Kunigunda ze Sternbergu
 
 
 
 
 
 
 Jan Filip ze Stadion-Thannhausenu
 
 
 Marie Sofie ze Stadion-Thannhausenu
 
 
 
 
 
 
 Marie Kunhuta z Kesselstattu
 
Bedřich František z Lobkowicz
 
 
 
 
 
 Bedřich August z Beaufort-Spontinu
 
 
 Karel Alfréd z Beaufort-Spontinu
 
 
 
 
 
 
 Marie Ernestina ze Starhembergu
 
 
 Friedrich z Beaufort-Spontinu
 
 
 
 
 
 
 Charles-Théodore de Forbin Janson
 
 
 Pauline de Forbin-Janson
 
 
 
 
 
 
 Antoinette de Rochechouart
 
 
 Marie Terezie z Beaufort-Spontinu
 
 
 
 
 
 
 Evžen I. z Ligne
 
 
 Jindřich Maxmilián z Ligne
 
 
 
 
 
 
 Mélanie de Conflans
 
 
 Marie Melanie z Ligne
 
 
 
 
 
 
 Ernest de Talleyrand-Périgord
 
 
 Marguerite de Talleyrand-Périgord
 
 
 
 
 
 
 Marie Louise Aglae Suzanne Le Peletier de Mortefontaine
 

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 193. 
  2. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 4 . genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 . Dostupné online. 
  3. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. : Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 236. 
  4. ↑ JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 75. 

Externí odkazy

Knížata z Lobkowicz

Kníže z Lobkowicz byl do rozdělení na primo- a sekundogenituru a poté v primogenituře také vladař domu lobkowiczkého a v letech 1834–1918 nejvyšší pokladník Českého království.

Rodový erb
Rodový erb
Před rozdělením
a primogenitura

1. Zdeněk Vojtěch (1623/1624–1628) • 2. Václav Eusebius (1628–1677) • 3. Ferdinand August (1677–1715) • 4. Filip Hyacint (1715–1734) • 5. Václav Ferdinand (1734–1739) • 6. Ferdinand Filip (1739–1784) • 7. Josef František Maxmilián (1784–1816) • 8. Ferdinand Josef (1816–1868) • 9. Mořic Alois (1868–1903) • 10. Ferdinand Zdeněk (1903–1938) • 11. Jaroslav Alois* (1938–1953) • 12. Bedřich* (1953–1954) • 13. Jaroslav Claude* (1954–1985) • 14. Jaroslav František* (od roku 1985)

Sekundogenitura

1. Jan Jiří Kristián (?–1755) • 2. Josef Maria (1755–1802) • 3. August Antonín (1802–1803) • 4. Antonín Isidor (1803–1819) • 5. August Longin (1819–1842) • 6. Jiří Kristián (1842–1908) • 7. Bedřich (1908–1923) • 8. Jiří Kristián (1923–1932) • 9. Jan Adolf (1932–1952) • 10. Otakar (1952–1995) • 11. Anton (od roku 1995)

* křimická linie primogenitury; Česká, resp. už Československá republika šlechtické tituly neuznává, resp. neuznávala
Lobkowiczové – křimická linie primogenitury

knížata – knížecí titul a vladařství domu lobkowiczkého přešlo z roudnické linie na konopišťsko-křimickou linii v roce 1938

Rodový erb
Rodový erb
1–11. generace

z Újezda, Popelové z Lobkowicz, Lobkowiczové

12. generace
I. roudnická linie

Ferdinand Josef (1797–1868)

II. křimická linie

Jan Nepomuk Karel (1799–1878) – zakladatel

III. dolnobeřkovická linie

Josef František Karel (1803–1875)

IV. velkomeziříčská linie

Ludvík Jan Karel (1807–1882)

13. generace

Karolína (1835–1881) • Marie Markéta (1837–1870) • František Evžen (1839–1898) • Jana (1840–1872) • Evžen (1842–1866)

14. generace

František Zdeněk (1872–1927) • Karolína (1873–1951) • Bedřich Filip (1875–1931) • Jaroslav Alois (1877–1953) • Marie Terezie (1880–1948)

15. generace

Marie Kunhuta (1906–2005) • Bedřich František (1907–1954) • Beatrice (1909–1999) • Jaroslav Claude (1910–1985) • Markéta (1913–1946) • Eleonora (1916–2000) • Gabriela – S. Beata (1919–2010) • Jan* (1920–2000) • Karel Zdeněk (1922–1990) • Christian** (1924–2001) • Ladislav*** (1925–1985) • Marie Melanie (1928–?)

16. generace

Polyxena (* 1941) • Jaroslav František (* 1942) • Marie Leopoldina (1943–2017) • František (1948–2022) • Václav* (1953) • Zdeněk Vojtěch – P. Filip (* 1954) • Tereza Eleonora* (* 1954) • Ferdinand** (* 1955) • Ladislav** (* 1957) • Štěpán Ladislav*** (* 1957) • Markéta Melanie* (* 1957) • Natalie*** (* 1958) • Bernard Ladislav*** (* 1960) • Marie Isabella** (* 1960)

17. generace

Vladimír (* 1972) • Jaroslav Mikuláš (* 1974) • Filip (* 1981) • Ludmila** (* 1986) • Jan Filip* (* 1987) • Ysaline** (* 1988) • Léopold*** (* 1989) • Bedřich*** (* 1991) • Christian** (* 1991) • Alois Richard* (* 1992) • Karel Václav* (* 1993) • Mikuláš Cyril* (* 1993) • Maximilian** (* 1994) • Ariane*** (* 1996) • Cordélia*** (* 1996) • Rodolphe*** (* 2001)

18. generace

Lucia (* 2009) • Casimir (* 2009) • Rudolph (* 2011) • Jaroslav (* 2012) • Felizitas (* 2014) • Antonia (* 2014)

Sídla

Konopiště • Křimice • Zámeček (u Plzně)

Pohřebiště
tučně hlavy rodové linie a od roku 1938 knížata, * Jan (1920–2000) a jeho potomci, ** Christian (1924–2001) a jeho potomci, *** Ladislav (1925–1985) a jeho potomci