Jana Maláčová

V dnešní době se Jana Maláčová stal vysoce aktuálním tématem moderní společnosti. Jeho dopad pokrývá více oblastí, od politiky po technologie, včetně kultury a ekonomiky. Stále více lidí je ovlivněno Jana Maláčová a jeho vliv se stále rozšiřuje závratnou rychlostí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jana Maláčová a jeho dopad na náš každodenní život. Od jeho počátků až po současný vývoj, včetně jeho možných dopadů v budoucnu, se budeme komplexně zabývat důležitostí pochopení a analýzy Jana Maláčová v současném kontextu.

Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc.
Jana Maláčová (2021)
Jana Maláčová (2021)
13. ministryně práce a sociálních věcí ČR
Ve funkci:
30. července 2018 – 17. prosince 2021
Předseda vládyAndrej Babiš
PředchůdcePetr Krčál
NástupceMarian Jurečka
18. předsedkyně SOCDEM
Úřadující
Ve funkci od:
5. října 2024
PředchůdceMichal Šmarda
Místopředsedkyně ČSSD
Ve funkci:
1. března 2019 – 10. prosince 2021
Stranická příslušnost
ČlenstvíSOCDEM (od 2008)
Narození24. června 1981 (43 let)
Uherské Hradiště
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťAleš Chmelař (2015–2023)
DětiGustav Chmelař
SídloPraha
Alma materGoethe-Universität
London School of Economics
Profesepolitička, ekonomka a politoložka
Webová stránkajanamalacova.cz
CommonsJana Maláčová
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana Maláčová (* 24. června 1981 Uherské Hradiště) je česká politička a bývalá státní úřednice, od října 2024 předsedkyně SOCDEM, od července 2018 do prosince 2021 ministryně práce a sociálních věcí ČR ve druhé Babišově vládě, od března 2019 do prosince 2021 místopředsedkyně České strany sociálně demokratické (nyní SOCDEM).

Život

Narodila se 24. června 1981 v Uherském Hradišti.

V letech 2002 až 2007 vystudovala magisterský obor politologie na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt v Německu (titul Dipl.-Pol.) a následně v letech 2014 až 2016 magisterský obor politická ekonomie Evropy na London School of Economics ve Velké Británii (MSc.). Hovoří plynně německy a anglicky.[1]

Jejím bývalým manželem je Aleš Chmelař, náměstek ministra zahraničí České republiky a bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR. Mají spolu syna Gustava, se kterým žije v pražském Karlíně.[2]

Pracovní kariéra

V letech 2007 až 2011 pracovala na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR jako analytička fondů EU, mezi roky 2012 a 2014 byla zástupkyní Kanceláře Senátu Parlamentu ČR při Evropském parlamentu. Necelý rok pak následně vedla oddělení institucionální komunikace EU Sekce pro záležitosti EU na Úřadu vlády ČR. Od června 2015 byla ředitelkou odboru rodinné politiky a politiky stárnutí na MPSV ČR.[1]

Od roku 2022 pracovala jako expertka na sociálně-ekonomickou politiku ČMKOS.[3]

Politická kariéra

V červnu 2008 vstoupila do České strany sociálně demokratické (od roku 2023 Sociální demokracie) a od listopadu 2012 pak byla místopředsedkyní spolku Oranžový klub, který prosazoval spravedlivé zastoupení žen ve veřejném životě a byl spojen s touto politickou stranou. Od ledna 2016 do ledna 2018 byla členkou správní rady Česko-německého fondu budoucnosti.[4]

Ministryně práce a sociálních věcí

Dne 17. července 2018 oznámil Petr Krčál kvůli své plagiátorské aféře rezignaci na funkci ministra práce a sociálních věcí a předseda ČSSD Jan Hamáček navrhl Maláčovou jako jeho nástupkyni. Prezident Miloš Zeman ji do funkce jmenoval 30. července 2018 na zámku v Lánech.[1] Maláčová uvedla, že její prioritou bude rodinná politika a téma stárnutí.

Na 41. sjezdu ČSSD v Hradci Králové byla dne 1. března 2019 zvolena řadovou místopředsedkyní strany; získala 390 hlasů od 472 delegátů.[5] Na sjezdu v dubnu 2021 pak tento post obhájila, a to hned v prvním kole volby ziskem 157 hlasů.[6]

Ministerstvo práce a sociálních věcí pod jejím vedením představilo řadu legislativních úprav. V oblasti zaměstnanosti byly největšími změnami výrazné navyšování minimální mzdy,[7][8] zavedení systému elektronického hlášení pracovní neschopnosti (tzv. „eNeschopenky“)[9] a zrušení karenční doby, tedy opětovné proplácení prvních tří dnů nemocenské.[10] V oblasti rodinné politiky se pak jednalo o navýšení rodičovského příspěvku,[11] obnovení jeslí[12] či zavedení náhradního výživného, které státu umožňuje vyplácet samoživitelům část alimentů, které druhý rodič neplatí, a zpětně je pak za ně vymáhat.[13][14]

Velká pozornost byla také věnována reformě důchodového systému, která byla v hrubých obrysech představena na začátku roku 2020 a vycházela přitom z práce Komise pro spravedlivé důchody pod vedením profesorky Danuše Nerudové, jejímž úkolem bylo připravit změny v důchodovém systému, které by zajistily dlouhodobou finanční i sociální udržitelnost a srozumitelnost. V lednu 2020 předložila komise návrh základní struktury důchodové reformy,[15] který spočíval v rozdělení stávajícího prvního pilíře na nultý pilíř (tzv. základní důchod). Měl zajišťovat minimální částku, kterou dostane ve stejné výši každý senior, který získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl důchodového věku. První pilíř měl oceňovat pracovní kariéru, ale kromě výše příjmů zhodnotit i péči o děti a dobu, jakou pojištěnci strávili v pracovním procesu. Kromě základní architektury systému představilo ministerstvo také tři varianty nákladovosti reformy – od nejnákladnější po nejúspornější. V reakci na to byla Maláčová kritizována ze strany opozice i vládní ministryně financí Aleny Schillerové za ANO, že její finanční požadavky pro nejnákladnější verzi nejsou reálné.[16]

Žádnou ze tří variant důchodové reformy nakonec vláda i kvůli covidové pandemii neschválila, Maláčové se ale podařilo prosadit alespoň parametrické změny. Konkrétně opakované navýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace[17][18] nebo tzv. výchovné, které v souladu s návrhy komise oceňuje péči o děti při výpočtu penzí.[19] V souvislosti s pandemií na konci roku 2020 navrhla vyplacení jednorázového příspěvku ve výši 5 000 Kč, tzv. „rouškovné“, všem důchodcům.[20]

Během krize covidu-19 stála za programem Antivirus, vládním opatřením na ochranu zaměstnanosti.[21][22] Po dobu trvání pandemie také na její popud došlo ke změnám v rámci ošetřovného.[23]

Volby do Poslanecké sněmovny 2021

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR roku 2021 byla lídryní ČSSD v Praze.[24] Strana se ovšem do Sněmovny nedostala.

V říjnu 2021 oznámila po neúspěšných volbách záměr kandidovat na předsedkyni ČSSD. Na sjezdu v prosinci 2021 získala 62 z 233 hlasů delegátů a předsedkyní nebyla zvolena; porazil ji Michal Šmarda. Funkci místopředsedkyně po zvolení Šmardy neobhajovala.[25]

Několik let následně nebyla politicky aktivní. Skrze sociální sítě však často kritizovala vládu Petra Fialy.[26][27]

Návrat do politiky

Dne 24. září 2024 oznámila, že bude znovu kandidovat na post předsedkyně Sociální demokracie.[28] Přišla přitom s návrhem do následujících sněmovních voleb vytvořit širokou levicovou koalici, včetně komunistů a odborů, která by byla obdobou Nové lidové fronty – uskupení, které triumfovalo v předčasných parlamentních volbách roku 2024 ve Francii.[29] Jejími protivníky byli bývalý poslanec a senátor Jiří Dienstbier ml. a neúspěšný kandidát na senátora Petr Hůla, kteří shodně jakoukoliv formu spolupráce s KSČM principiálně odmítli.[30] Volbu předsedy Maláčová s přehledem vyhrála a na 46. sjezdu strany, který se konal 5. října v Hradci Králové, se tak stala historicky první ženou v čele Sociální demokracie; během hlasování získala 101 ze 152 hlasů.[31] Ve funkci nahradila Michala Šmardu, který se po řadě volebních neúspěchů rozhodl svůj post znovu neobhajovat. Statutárním místopředsedou strany byl zvolen Lubomír Zaorálek, který její kandidaturu veřejně podporoval.[32][33]

Kritika

Byla kritizována za návrhy sociálních opatření, které dle kritiků nereflektovaly rozpočtové možnosti státu.[34] Od opozice si kvůli tomu vysloužila přezdívku „Venezuela“.[35]

V souvislosti s reformou příspěvku na bydlení byla kritizována ze strany nevládních organizací zabývajících se bydlením a sociální inkluzí. Změna, která měla dle Maláčové bojovat proti obchodu s chudobou, by podle nich nejvíce dopadla právě na chudé.[36][37]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c ver. Zeman jmenoval Maláčovou novou ministryní práce a sociálních věcí. ČT24 . Česká televize, 30. červenec 2018 . Dostupné online. 
  2. ↑ VEINLICH, Jakub. Maláčová o soukromí: Manžel ji sbalil, potkali se v Bruselu. Dalšímu dítěti se nebrání. Fotografie Jakub Poláček; Zprávy. Blesk . Czech news center, 23. únor 2019 . Dostupné online. 
  3. ↑ MACHOVÁ, Martina. Exministryně Maláčová začala pracovat pro odbory. Zprávy. Seznam Zprávy . Seznam.cz, 23. září 2022 . Dostupné online. 
  4. ↑ Veřejný rejstřík a Sbírka listin . Ministerstvo spravedlnosti České republiky . Dostupné online. 
  5. ↑ ČTK; TRACHTOVÁ, Zdeňka. Sjezd ČSSD: Místopředsedy budou ministři Petříček nebo Maláčová, nejvíc hlasů dostal Šmarda. Fotografie Lenka Militká; Domov. iROZHLAS . Hradec Králové: Český rozhlas, 2. březen 2019, rev. 2019-03-02 . Dostupné online. 
  6. ↑ ČTK. Hamáček zůstává v čele sociálních demokratů. Petříčka s Valachovou porazil v prvním kole hlasování. Domov. iROZHLAS . Praha: Český rozhlas, 9. duben 2021, rev. 2021-04-09 . Dostupné online. 
  7. ↑ mor. Koalice se pře o výši minimální mzdy. Maláčová žádá osmnáct tisíc korun, hnutí ANO to odmítá. ČT24 . Česká televize, 2. srpen 2021 . Dostupné online. 
  8. ↑ Zvýšení minimální mzdy v roce 2020 bude rekordní. Daně, účetnictví, mzdy. portál.POHODA . Stormawre, 12. prosinec 2019 . Dostupné online. 
  9. ↑ HANOUSEK ECKHARDOVÁ, Barbara. Projekt eNeschopenka běží naplno . MPSV, 2. leden 2020 . Dostupné online. 
  10. ↑ VOJNAROVÁ, Dita. Karenční doba na začátku nemoci je zrušená, chystají se další změny v zákoníku práce. Fotografie Tomáš Sedláček; Životní styl | Dobrá rada. Český rozhlas Olomouc . Český rozhlas, 14. říjen 2019 . Dostupné online. 
  11. ↑ jh; MUSIL, Adam. Poslanci schválili zvýšení rodičovského příspěvku. ČT24 . Česká televize, 6. listopad 2019 . Dostupné online. 
  12. ↑ KOPECKÝ, Josef. Dětské skupiny skončí, nahradí je jesle, oznámila ministryně Maláčová. Domácí. iDNES.cz . MAFRA, 7. červenec 2020, rev. 2020-07-07 . Dostupné online. 
  13. ↑ mld. Stát přijímá žádosti o náhradní výživné. Bude místo neplatičů přispívat maximálně 3000 korunami měsíčně. ČT24 . Česká televize, 1. červenec 2021 . Dostupné online. 
  14. ↑ BOHUSLAVOVÁ, Renáta. Maláčová plánuje změny v oblasti rodinné politiky za desítky miliard korun. Fotografie Petr Horník, Milan Malíček; Domácí. Novinky.cz . Borgis, 13. prosinec 2018 . Dostupné online. 
  15. ↑ HANOUSEK ECKHARDOVÁ, Barbara. Ministryně Maláčová představila tři varianty důchodové reformy . MPSV, 10. leden 2020 . Dostupné online. 
  16. ↑ KOPECKÝ, Josef. Zvýšilo by to daně o 300 miliard, odmítla Schillerová plán Maláčové s důchody. Fotografie Roman Vondrouš; Domácí. iDNES.cz . MAFRA, 10. leden 2020, rev. 2020-01-10 . Dostupné online. 
  17. ↑ ČTK; eko. Vyšší penze pro lidi nad 85 let, tři sta korun navíc pro všechny důchodce, schválili poslanci. Fotografie Radek Vebr; Finance. Aktuálně.cz . Economia, 22. srpen 2018, rev. 2018-08-22 . Dostupné online. 
  18. ↑ ZEMAN, Drahoslav. O zvýšení penzí bude znovu jednat sněmovna. A opět se utkají ministryně Maláčová a Schillerová. ČT24 . Česká televize, 27. červenec 2019 . Dostupné online. 
  19. ↑ BUDAI, David. Politici si přivlastňují zásluhy za výchovné: Vyjasnění, kdo ho opravdu podporoval a odmítal. České důchody . Českédůchody.cz, 12. leden 2023 . Dostupné online. ISSN 2694-7676. 
  20. ↑ 5000 korun pro všechny důchodce podpořil i Senát. Příspěvek bude vyplacen do konce roku . Ministerstvo práce a sociálních věcí, 13. listopad 2020 . Dostupné online. 
  21. ↑ Echo24; ČTK. Vláda prodloužila vyplácení příspěvků z Antiviru do konce roku. Ekonomika. Echo24 . Echo Media, 26. říjen 2020 . Dostupné online. 
  22. ↑ ČTK. Antivirus zachránil Česko, řekla Maláčová. Peníze nesloužily tam, kde měly, reagoval Jurečka. Domácí. E15 . Czech news center, 4. prosinec 2023 . Dostupné online. 
  23. ↑ Echo24; ČTK; HORÁK, Viktor. Vláda schválí ošetřovné ve výši 80 procent platu, tvrdí Maláčová. Domov. Echo24 . Echo Media, 18. listopad 2021 . Dostupné online. 
  24. ↑ ČTK; iDNES.cz. ČSSD schválila kandidátky. V hlavním městě ji povede ministryně Maláčová. Fotografie Petr Topič, Michal Růžička, Ladislav Křivan, Michal Šula, Michal Klíma; Domácí. iDNES.cz . MAFRA, 16. červenec 2021 . Dostupné online. 
  25. ↑ RAMBOUSKOVÁ, Michaela; MACHOVÁ, Martina. Maláčová prohrála. ČSSD povede starosta Šmarda. Zprávy. Seznam Zprávy . Seznam.cz, 10. prosinec 2021, rev. 2021-12-10 . Dostupné online. 
  26. ↑ BUMBA, Jan; ERHART, Michael. Vládní důchodová reforma nic neušetří, většina lidí nad 65 let nemůže pracovat, říká Maláčová. Fotografie Khalil Baalbaki; Domov. iROZHLAS . Praha: Český rozhlas, 22. duben 2024 . Dostupné online. 
  27. ↑ iDNES.cz. Nevidím žádnou vizi, řekla Maláčová o konsolidačním balíčku. Ekonomové nesouhlasí. Domácí. iDNES.cz . MAFRA, 19. říjen 2023 . Dostupné online. 
  28. ↑ BARTONÍČEK, Radek. Vytvořím alianci proti ožebračování, Fialova vláda mi pije krev, říká Maláčová. Fotografie Radek Vebr; Zprávy. Aktuálně.cz . Economia, 24. září 2024 . Dostupné online. 
  29. ↑ BRODNÍČKOVÁ, Karolina. Inspiruje mě francouzská Nová lidová fronta. Fotografie Petr Horník; Zpravodajství. Právo. Borgis, 5. říjen 2024, roč. 34, čís. 232, s. 4. Dostupné online. Rozhovor. ISSN 1211-2119.
  30. ↑ MACHOVÁ, Martina. Maláčovou vyzve v souboji o Lidový dům Dienstbier. Domácí. Novinky.cz . Borgis, 1. říjen 2024 . Dostupné online. 
  31. ↑ PIKA, Tomáš. Sociální demokraty povede exministryně Maláčová. Do předsednické funkce ji zvolilo 101 delegátů. Fotografie Anna Boháčová, David Taneček; Domov. iROZHLAS . Hradec Králové: Český rozhlas, 5. říjen 2024, rev. 2024-10-05 . Dostupné online. 
  32. ↑ SOUKUP, Jaroslav. Maláčová chce být předsedkyní SOCDEM. Fotografie Petr Horník; Domácí. Novinky.cz . Borgis, 24. září 2024 . Dostupné online. 
  33. ↑ KOPECKÝ, Josef. Maláčová vede SOCDEM. Slíbila širokou levicovou koalici proti ožebračování. Domácí. iDNES.cz . MAFRA, 5. říjen 2024, rev. 2024-10-05 . Dostupné online. 
  34. ↑ ŠELIGA, Vojtěch. Maláčová jako nová hvězda ČSSD? Opozice se děsí fatálních důsledků její politiky. Fotografie Jan Zatorský; Domov. Echo24 . Echo Media, 13. březen 2019 . Dostupné online. 
  35. ↑ KOPECKÝ, Josef. Když ČSSD převezme Jana Venezuela, je to „Konečná“, napsal exministr Mládek. Domácí. iDNES.cz . MAFRA, 25. říjen 2021 . Dostupné online. 
  36. ↑ UHLOVÁ, Saša. Maláčová chystá bezprecedentní omezení výplaty dávek na bydlení. Deník Alarm . Deník Alarm, 21. červen 2019 . Dostupné online. 
  37. ↑ Neposíláte děti do školy, nedostanete dávky, stojí si za svým Maláčová. Fotografie Petr Horník; Domácí. Novinky.cz . Borgis, 16. únor 2020 . Dostupné online. 

Externí odkazy

Druhá vláda Andreje Babiše
Předseda vlády

Andrej Babiš (jmenován 6. června 2018, ANO)

Členové v den jmenování vlády
27. června 2018

Jan Hamáček (1. místopředseda vlády, vnitro, do 15. října 2018 a mezi 12. až 21. dubnem 2021 pověřen vedením zahraničních věcí, ČSSD) • Richard Brabec (životní prostředí, do 30. dubna 2019 místopředseda vlády, ANO) • Lubomír Metnar (obrana, nestr. za ANO) • Alena Schillerová (finance, nestr. za ANO) • Marta Nováková (průmysl a obchod, nestr. za ANO – odvolána 30. dubna 2019) • Taťána Malá (spravedlnost, ANO – demise 10. července 2018) • Petr Krčál (práce a sociální věci, ČSSD – demise 18. července 2018) • Dan Ťok (doprava, nestr. za ANO – demise 30. dubna 2019) • Miroslav Toman (zemědělství, nestr. za ČSSD) • Adam Vojtěch (zdravotnictví, nestr. za ANO – demise 21. září 2020, znovu jmenován 26. května 2021) • Robert Plaga (školství, mládež a tělovýchova, ANO) • Klára Dostálová (místní rozvoj, nestr. za ANO) • Antonín Staněk (kultura, ČSSD – odvolán 31. července 2019)

Členové jmenovaní později
10. července 2018

Jan Kněžínek (spravedlnost, nestr. za ANO – demise 30. dubna 2019)

30. července 2018

Jana Maláčová (práce a sociální věci, ČSSD)

16. října 2018

Tomáš Petříček (zahraniční věci, ČSSD – odvolán 12. dubna 2021)

30. dubna 2019

Alena Schillerová (místopředsedkyně vlády, nestr. za ANO) • Karel Havlíček (místopředseda vlády, průmysl a obchod, nestr. za ANO) • Marie Benešová (spravedlnost, nestr. za ANO) • Vladimír Kremlík (doprava, nestr. za ANO – odvolán 23. ledna 2020)

27. srpna 2019
24. ledna 2020

Karel Havlíček (doprava, nestr. za ANO)

21. září 2020

Roman Prymula (zdravotnictví, nestr. za ANO – odvolán 29. října 2020)

29. října 2020

Jan Blatný (zdravotnictví, nestr. za ANO – odvolán 7. dubna 2021)

7. dubna 2021

Petr Arenberger (zdravotnictví, nestr. za ANO – odvolán 26. května 2021)

21. dubna 2021

Jakub Kulhánek (zahraniční věci, ČSSD)

26. května 2021

Adam Vojtěch (zdravotnictví, nestr. za ANO)

Ministři práce a sociálních věcí České republiky
1993–20022002–20102010–20142014–20182018–dosud
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
Sociální demokracie
Dějiny sociální demokracie
Předsedové

Josef Boleslav Pecka (1878–?) • Josef Hybeš (1887–1893) • Josef Steiner (1893–1905) • Antonín Němec (1905–1916) • Bohumír Šmeral (1916–1917) • Antonín Němec (1917–1924) • Antonín Hampl (1924–1938) • Zdeněk Fierlinger (1945–1947) • Bohumil Laušman (1947–1948) • Zdeněk Fierlinger (1948) • Blažej Vilím (1948) • Václav Majer (1948–1972) • Vilém Bernard (1973–1989) • Karel Hrubý • Slavomír Klaban (1989–1990) • Jiří Horák (1990–1993) • Miloš Zeman (1993–2001) • Vladimír Špidla (2001–2004) • Stanislav Gross (2005) • Jiří Paroubek (2006–2010) • Bohuslav Sobotka (2011–2017) • Milan Chovanec (2017–2018) • Jan Hamáček (2018–2021) • Roman Onderka (2021) • Michal Šmarda (2021–2024) • Jana Maláčová (2024–)

Související články