V dnešním světě se Minimální mzda v České republice stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku, kulturu, politiku a každodenní život až po vliv na zdraví a životní prostředí, Minimální mzda v České republice dnes dosáhla nesrovnatelného významu. V průběhu let se studium a analýza Minimální mzda v České republice vyvíjela, což umožnilo lepší pochopení jeho důsledků a důsledků. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Minimální mzda v České republice a analyzujeme jeho účinky a výzvy v současném světě.
Minimální mzda v České republice je nejnižší měsíční a hodinová mzda, kterou jsou zaměstnavatelé legálně oprávněni platit svým zaměstnancům v České republice. Koncept minimální mzdy není jen českým specifikem, uplatňuje se také v dalších zemích Evropy i v zámoří.
Československo přistoupilo k Úmluvě o zavedení metod stanovení minimálních mezd v roce 1950, kdy byla (12. června) ratifikace zapsána generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce. Přesně o rok později, 12. června 1951 vstoupila pro Československou republiku v platnost. V říjnu 1990 vyhlásilo tehdejší federální ministerstvo zahraničí české znění úmluvy ve Sbírce zákonů,[1] čímž potvrdilo její platnost v nově rekonstruovaném právním systému.
V únoru 1991 byla minimální mzda stanovena ve výši 2 000 Kč za měsíc, resp. 10,80 Kč za hodinu.[2] Je stanovena zákonem pro celé území státu. Ve stanovených případech je možné používat nižší sazby – např. u poživatele částečného invalidního důchodu nebo mladistvého zaměstnance. Ke změnám stanovené částky docházelo v dalších letech vždy k prvnímu lednu, případně k prvnímu červenci.
Na přelomu tisíciletí byla základní vojenská služba, náhradní vojenská služba a civilní služba odměňována mzdou menší než je minimální mzda. Podle soudu to bylo legitimní omezení základních práv.[3]
V roce 2006 vydala vláda nařízení č. 567/2006 Sb.,[4] které upravovalo minimální mzdu (i tarifní zaručenou mzdu, viz níže) k provedení nového zákoníku práce č. 262/2006 Sb.,[5] který byl přijat téhož roku v souvislosti s harmonizací práva při vstupu do Evropské unie. Nařízení s právní účinností od 1. ledna 2007 stanovilo sazbu minimální mzdy pro týdenní pracovní dobu 40 hodin ve výši 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu. A v nezměněné výši zůstala minimální mzda po dalších 5 let.[6] Ke změně sazby nedošlo ani na začátku roku 2013, nařízení vlády č. 246/2012 Sb. pouze sjednotilo dosud rozdílné sazby pro invalidní důchodce, mladistvé apod. na jednotné částce 8 000 Kč.[7][8]
Vydáním červencového nařízení vlády č. 210/2013 Sb. však došlo ke zvýšení minimální mzdy na 8 500 Kč s účinností od 1. srpna 2013.[9] V dubnu 2014 premiér Bohuslav Sobotka na sjezdu ČMKOS předběžně přislíbil další růst o 500 Kč od ledna 2015.[10] Počátkem června 2014 tento slib potvrdila dohoda tripartity.[11] V září 2014 schválila vláda nárůst minimální mzdy od počátku roku 2015 o 700 Kč, tedy na 9 200 Kč.[12][13] V druhé polovině srpna 2015 vláda dalším rozhodnutím zvýšila minimální mzdu o stejnou částku na 9 900 Kč, počínaje od 1. ledna 2016.[14] Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová navrhla vládě zvýšení od ledna 2017 o 11 % až na 11 tisíc Kč[15] a ta ji 5. října 2016 schválila.[16] V květnu 2017 oznámil premiér Sobotka při poslaneckých interpelacích záměr zvýšit minimální mzdu od začátku roku 2018 dále na 12 200 Kč (73,20 Kč na hodinu),[17] což vláda v srpnu téhož roku schválila.[18] V listopadu 2019 se zástupci koaličních stran vlády Andreje Babiše dohodli na dalším zvýšení minimální mzdy od roku 2020 na hodnotu 14 600 Kč.[19] Dne 16. listopadu 2020 vláda rozhodla o dalším zvýšení minimální mzdy, tentokrát o 600 Kč na 15 200 Kč.[20]
Od roku 2025 zavádí novela zákoníku práce nový mechanismus pro valorizaci minimální mzdy, zákon dává jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet a aktualizaci minimální mzdy na základě průměrné mzdy. Do roku 2029 by minimální mzda měla dosáhnout alespoň 47 % průměrné mzdy. MPSV bude minimální mzdu vyhlašovat sdělením do 30. září předchozího roku.[21] Pro rok 2025 je stanovena na 20 800 Kč a bude se pohybovat na úrovni 42,2 % průměrné mzdy[22]
Následující graf ukazuje vývoj částky minimální mzdy v Česku od roku 1991:
V České republice po období stagnace v letech 2012-2019 vzrostla úroveň minimální mzdy poměrně výrazně. [23] I zkraje roku 2019 zůstává však úroveň minimální mzdy v ČR v porovnání s ostatními evropskými zeměmi na relativně nízké úrovni a dotýká se pouze malé části pracovníků. Dle studie nezávislého think-tanku IDEA nemělo toto navyšování významný vliv na růst nezaměstnanosti (z čehož však nelze dovozovat, že to tak bude platit i nadále, je proto nezbytné vliv zvyšování minimální mzdy na zaměstnanost nadále důsledně měřit). [24]
Minimální mzda není totožná s tzv. zaručenou mzdou. Ta je odstupňovaná podle náročnosti vykonávané práce a minimální mzda představuje její dolní hranici, pod kterou by neměl klesnout příjem v žádném povolání. Je uplatňována jak ve veřejných službách a správě, tak i v podnikatelské sféře, není-li sjednána kolektivní smlouva.[25]
Nařízením federální vlády z prosince 1991 byly vyhlášeny tzv. minimální mzdové tarify,[26] zakotvené v zákoně č. 1/1992 Sb. o mzdě.[27] Ty zaručovaly minimální hranici mzdy pro případ neuzavření kolektivní smlouvy a byly odstupňované do 12 tarifních stupňů „podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce“. V návaznosti na změnu zákoníku práce v roce 2006 došlo k zavedení termínu zaručená mzda a odstupňování částek do 8 skupin.[5][4]
Minimální mzdové tarify nelze zaměňovat s platovými tarify (třídami a stupni), které slouží ke kategorizaci platů v nepodnikatelské (veřejné) sféře.[25]