Jan Wieczorek

V tomto článku se budeme věnovat tématu Jan Wieczorek, které vyvolalo zájem a diskusi v různých oblastech. Od svého vzniku Jan Wieczorek přitahoval pozornost odborníků i fanoušků a generoval širokou škálu názorů a pohledů. V průběhu let se Jan Wieczorek vyvíjel a získal významné místo v dnešní společnosti a ovlivňuje různé aspekty každodenního života. V tomto článku budeme do hloubky analyzovat různé aspekty související s Jan Wieczorek a také jeho dopad v různých oblastech. Dále se zaměříme na možné budoucí důsledky Jan Wieczorek a perspektivy, které nabízí do budoucna.

Jan Walenty Wieczorek
Jan Wieczorek (2020)
Jan Wieczorek (2020)
Narození8. února 1935
Bodzanowice
Úmrtí13. září 2023 (ve věku 88 let)
Alma materKatolická univerzita v Lublinu
Povoláníkatolický kněz a katolický biskup
Nábož. vyznáníkatolická církev
Funkcepomocný biskup (1981–2023)
titulární biskup (1981–2023)
diecézní biskup (1992–2011)
Citát
Servire populo
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Walenty Wieczorek (8. února 1935 Bodzanowice, Německo – 13. září 2023) byl polský magistr teologie, římskokatolický kněz a 1. biskup diecéze gliwické

Na kněze byl vysvěcen 22. června 1958 v Opolí. Biskupem byl jmenován 12. června 1981 a vysvěcen 16. srpna téhož roku arcibiskupem Alfonsem Nossolem. Byl titulární biskup z Thimida Regia (Thimidorum Regiorum) a v letech 1981–1992 působil jako pomocný biskup v diecézi opolské. Od zřízení diecéze gliwické 25. března 1992 působil jako její první diecézní biskup; úvodní bohoslužbu vedl v gliwické katedrále 25. května. Jako biskupské heslo si zvolil Servire populo (Sloužit lidu).

Biskup Wieczorek rezignoval po dosažení kanonického věku 75 let, byl však papežem Benediktem XVI. požádán o setrvání v úřadu. Novou rezignaci papež přijal a 29. prosince 2011 biskupa Wieczorka zprostil funkce; jeho nástupcem ve vedení gliwické diecéze se stal Jan Kopiec.[1]

Reference

  1. ↑ NUNCJATURA APOSTOLSKA V POLSCE. 29.12.2011 - Komunikat: Nowy biskup gliwicki . Warszawa: Konferencja episkopatu Polski, 2011-12-29 . Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy