V článku, který dnes představujeme, se ponoříme do fascinujícího světa Jan Ludvík Isolani. V průběhu historie byl Jan Ludvík Isolani předmětem studia, debat a obdivu a přitahoval pozornost umělců, vědců, filozofů a podobně. Na následujících stránkách prozkoumáme různé aspekty Jan Ludvík Isolani, od jeho dopadu na společnost až po jeho význam ve vědecké oblasti. Kromě toho budeme analyzovat jeho vliv na populární kulturu a jak v průběhu času utvářela naše vnímání a přesvědčení. Připravte se ponořit se do objevné cesty historií a současností Jan Ludvík Isolani.
Jan Ludvík Isolani | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1586 Gorice |
Úmrtí | 1640 (ve věku 53–54 let) Vídeň |
Povolání | voják |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Ludvík Hektor Isolani, též Isolano (1586, Gorizia – březen 1640, Vídeň) byl císařský generál chorvatské lehké jízdy za třicetileté války.
Jeho rodina pocházela z Kypru. Nejpozději v roce 1603 se účastnil bojů proti Turkům v Chorvatsku. Po vypuknutí třicetileté války sloužil pod Albrechtem z Valdštejna, vyznamenal se zejména jako vůdce chorvatské lehké jízdy (např. v bitvě u Lützenu).
Po Valdštejnově smrti byl 6. května 1634 povýšen patentem do hraběcího stavu a ze zabaveného vévodova majetku roku 1636 získal panství Český Dub s hradem Frýdštejn.
Nezanechal po sobě žádného mužského potomka, jeho dědičkami se staly dcery Anna Marie († 14. května 1648) a Regina († 1658), přičemž Regina vstoupila roku 1653 do vídeňského kláštera sv. Jakuba, kterému přinesla veškerý zděděný majetek.