V dnešním článku budeme hovořit o Jan Daniel Bláha, tématu, které v posledních letech získalo velkou relevanci a zajímá velké množství lidí. Jan Daniel Bláha je téma, které vyvolalo diskusi a bylo předmětem studia a výzkumu, protože jeho dopad pokrývá různé oblasti společnosti. Od svého vzniku až po svůj vývoj upoutal Jan Daniel Bláha pozornost odborníků a fanoušků, kteří se snaží porozumět jeho složitosti a jeho vlivu na náš každodenní život. V tomto článku prozkoumáme nejdůležitější aspekty Jan Daniel Bláha a také jeho význam v různých oblastech moderního života. Připojte se k nám a objevte vše, co potřebujete vědět o Jan Daniel Bláha!
doc. PhDr. RNDr. Jan D. Bláha, Ph.D. | |
---|---|
![]() Jan D. Bláha (2018) | |
Narození | 13. března 1981 (44 let) Havlíčkův Brod ![]() |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | geograf a kartograf |
Web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Daniel Bláha (* 13. března 1981 Havlíčkův Brod)[1] je český kulturní geograf, antropolog a kartograf realizující vlastní výzkumy v mimoevropských lokalitách, zejména na Papui Nové Guineji.
Dětství prožil v Chotěboři na Vysočině. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor geografie a kartografie (1999–2005). Na téže univerzitě absolvoval studium kulturologie se zaměřením na kulturní antropologii při Filozofické fakultě (2006–2012). V současnosti působí na katedře geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.[2] V letech 2018–2022 působil na téže fakultě jako jako proděkan pro vnější a zahraniční vztahy.[3] Kromě toho působí jako výzkumný pracovník na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy [4] a na katedře geomatiky na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze. V minulosti působil také jako výzkumný pracovník na katedře asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.[5] Dlouhodobě spolupracuje s českým kulturním antropologem Martinem Soukupem.[6][7]
Předmětem jeho vědecko-výzkumného zájmu jsou socio-kulturní aspekty mapové tvorby, vizuální komunikace, analýza kartografických děl včetně jejich uživatelského hodnocení a vizuální informace v didaktice geografie. Obecně poukazuje na humanitní rozměr oboru kartografie.[8] Svou pozornost věnuje také komplexnímu výzkumu tzv. mentálních map u různých skupin jedinců a výzkumu didaktických pomůcek pro výuku kartografie na základních školách.[9] V minulosti se věnoval i estetickým hodnotám map a kreativitě kartografické tvorby.
Od roku 2015 provádí výzkumy na Papui Nové Guineji, kde se mimo jiné věnuje studiu prostorového chování lidí.[10][11] Je autorem řady odborných studií, které vyšly v Česku i v zahraničí. Publikoval knihu Vybrané okruhy z geografické kartografie (2017)[12] a je spoluautorem knihy Conditions of Fieldwork (2016)[13] o podmínkách terénního výzkumu v mimoevropských lokalitách (vydáno Národním muzeem v Praze). Podílel se na přípravě novodobého českého Školního atlasu světa (2004)[14] a na realizaci řady map do odborných publikací (mj. v nakladatelství Karolinum a Pavel Mervart). V roce 2019 společně s geografy Jiřím Andělem a Ivanem Bičíkem publikoval v nakladatelství Karolinum knihu Makroregiony světa. Nová regionální geografie.[15] Podílel se také na vzniku kolektivního díla Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století (2019, spolu s Evou Semotanovou, Jiřím Cajthamlem, Zlaticí Zudovou-Leškovou, Jitkou Močičkovou a Pavlem Seemannem)[16] a prvního českého atlasu určeného především pro žáky 2. stupně základních škol, tzv. Žákovského atlasu (2019),[17] které byly oceněny Českou kartografickou společností.
V roce 2017 publikoval s geoinformatikem Martinem Dolejšem studii, v níž zaměřili, spočítali a prezentovali různé významné středy Česka, o čemž informoval celostátní tisk.[18]
Aktivně působil ve skautském hnutí jako vedoucí ve skautském oddíle a vedoucí střediska Junáka v Chotěboři. Z tohoto období pochází monografie o historii a současnosti tamního skautského hnutí Skauting v Chotěboři (2010).[19][20] V současnosti působí na vzdělávacích akcích Junáka, konkrétně na kurzech Čtyři palice a Čtyři prameny. [21] [22]