Jan Brejcha

V tomto článku prozkoumáme Jan Brejcha z různých úhlů pohledu a ponoříme se do jeho důležitosti, dopadu a relevance v dnešní společnosti. Jan Brejcha je téma, které upoutalo pozornost odborníků i fanoušků, a prostřednictvím této podrobné analýzy se snažíme objasnit jeho mnohé aspekty. Od jeho historie až po budoucnost, přes jeho důsledky v kultuře, politice a ekonomice, vstoupíme do vesmíru možností a výzev. Připravte se objevit vše, co potřebujete vědět o Jan Brejcha a jeho vlivu na moderní svět.

Jan Brejcha
Administrativní správce Podkarpatské Rusi
Ve funkci:
1919 – 1920
Předchůdcefunkce vznikla
NástupceHrihorij Žatkovič
Narození22. února 1867
Třinec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. prosince 1924 (ve věku 57 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Brejcha (22. února 1867 Třinec – 28. prosince 1924 Praha-Královské Vinohrady[1]) byl český železniční úředník, krátce působící jako administrativní správce k Československu připojené Podkarpatské Rusi.

Život

Narodil se v Třinci v rakouském Slezsku. Stal se železničním úředníkem, roku 1904 byl jmenován inspektorem ředitelství c. k. státních drah v Plzni. Díky svým organizačním schopnostem kariérně stoupal, posléze se stal náměstkem pražského ředitele státních drah, jeho jmenování ředitelem měla údajně zamezit německá opozice. Před vypuknutím první světové války byl povolán na vídeňské ministerstvo vnitra jako mininisterský rada.

Po vzniku Československa se rychle zapojil do státní služby nově vzniklého státu. Pro svou úřední odbornost byl vyslán do regionu Podkarpatské Rusi, kde v letech 1919 (od 1. srpna) až 1920 vykonával úřad nejvyššího představitele zdejší civilní správy se sídlem v Užhorodě.[2] Mj. pro svůj nerusínský původ byl ale podkarpatskými politiky, včetně těch z jeho poradního sboru, kritizován. Po následných složitých jednáních mezi čsl. vládou a zástupci Podkarpatska byla ústavně, ale jen formálně (ne fakticky) zavedena autonomie území pod vedením občansky voleného guvernéra a čsl. vládou vybíraného zemského prezidenta. Formálně pak funkce administrátora zanikla a novým guvernérem Podkarpatské Rusi se stal Hrihorij Žatkovič.

Brejcha se pak navrátil do Prahy, roku 1921 byl pak penzionován. Krátce pak ještě působil ve správní radě Československé akciové společnosti pro půjčování železničních vagonů.

Zemřel 28. prosince 1924 na pražských Vinohradech ve věku 57 let.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Ludmily na Vinohradech, sign. VIN Z8, s. 138
  2. ↑ Dějiny Rusínů (i). rusyn.sk . . Dostupné online. (slovensky) 

Literatura

  • NAVRÁTIL, Michal. Almanach československých právníků: životopisný slovník čs. právníků, kteří působili v umění, vědě, krásném písemnictví a politice od Karla IV. počínaje až na naše doby : k III. sjezdu čs. právníků v Bratislavě. V Praze: M. Navrátil, 1930. s. 46. Dostupné online
  • Vídeňské illustrované noviny. Vídeň: A. Hrazdíra, 04.12.1919, 14(49). s. 2. ISSN 2521-5833. Dostupné online

Externí odkazy